Četnická kronika Uhřínova: zapomenuté svědectví desítek let života Velkomeziříčska

Od roku 1921 existovala v obci Uhřínov u Velkého Meziříčí četnická stanice. Její velitelé měli jako služební povinnost za úkol vést pamětní knihu (kroniku) významných událostí života obce. Četnická kronika leží zapomenuta hluboko v archivech. „Je mi šestačtyřicet let a vůbec nevím, že u nás ve vsi byla četnická stanice. Podle adresy naposledy četníci sídlili tam, co je dnes radnice,“ podotkl starosta Uhřínova Martin Vošmera. Četnická stanice v době první republiky asi třikrát změnila sídlo v Uhřínově.

Uhřínovský četnický rajon

Místní četníci dohlíželi v Uhřínově na klid a pořádek v rajonu asi třiceti čtverečních kilometrů. Jejich rajon zahrnoval pět vesnic, čtyři osady, sedm samot. Celkem tři stovky domů s necelými dvěma stovkami obyvatel. Tento údaj zaznamenal do kroniky četnické stanice Uhřínov její  první velitel nadporučík Augustin Sháněl.

Postřelený občan vyběhl hasit požár

V době revolučních bojů byl německým vojákem postřelen Jan Pospíšil z Uhřínova čp. 10. Po několikadenním pobytu v třebíčské nemocnici se zdráv vrátil domů. Když osmého května obsadil Uhřínov oddíl německých vojáků museli místní občané na zvuk trubky nastoupit před své domy. Německé vojsko provádělo domovní prohlídky a hledalo partyzány. Sedmadvacetiletý Jan Pospíšil vyběhl na náves ze svého domu v obavě z požáru a běžel hasit. Nezastavil se na výzvu německého vojáka, který na něj vystřelil. Po zjištění, že není partyzánem byl odvezen k ošetření do nemocnice. Už dvaadvacátého května měl Uhřínov významného hosta. V Uhřínově se cestou do Prahy zastavil u své nevlastní sestry generál Ludvík Svoboda.

Četnická kronika zaznamenává pohled četníků na významné události života regionu v době první republiky v Uhřínově a nejbližším okolí.

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna