(DOKUMENT) Trestní oznámení žďárské učitelky proti vedení města Žďár nad Sázavou

 

 

 

 

 

 

Přímo oznamovatelka trestního oznámení poskytla serveru Občasník text trestního oznámení na neznámého pachatele, které svým obsahem směřuje proti vedení města Žďár nad Sázavou.

kladívko

Věc: Trestní oznámení
Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, podávám tímto trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byly spáchány trestné činy podle § 220, § 221, § 329, § 330, § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to neznámými pachateli.
Odůvodnění:
Příčinou oznamované kriminality je nečinnost orgánů státních úřadů v plnění jejich povinností, která vedla v daném případě k nefunkčnosti státu. Tato nečinnost vyvolala a podpořila páchání uvedených trestných činů. Ty se odvinuly od nezákonného zahlazování a přehlížení správních deliktů na úseku nedodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem. Oním zaměstnavatelem je příspěvková organizace Základní škola Žďár nad Sázavou (dále jen „zaměstnavatel“). Jejím statutárním orgánem je ředitel školy xxxxxxxxxxxxxx .Zřizovatelem je město Žďár nad Sázavou, zastupováno Radou města Žďár nad Sázavou  a Městským úřadem Žďár nad Sázavou.

Xxxxxxxxx působí od roku 1994 ve volených či jmenovaných funkcích města Žďár nad Sázavou, a to postupně nebo současně jako zastupitel, člen Rady města, člen řady komisí a výborů, jakož i člen výboru pro školství a cestovní ruch kraje Vysočina. Podle živnostenského rejstříku podniká od roku 1992 v oblasti školství a cestovního ruchu.

I.

Okolnosti nasvědčující trestným činům dle § 220 a § 221 tr. zákoníku
Jako zaměstnankyni této příspěvkové organizace mně xxxxxxxxxxk (kvůli svému pomýlenému názoru, že pracovní poměr skončil, jak uváděl v soudních řízeních) ode dne 1. 7. 2007 nepřiděloval práci (oproti povinnosti dané § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce), ani nevyplácel náhradu platu, která mi v takovém případě náležela dle § 208 zákoníku práce. Stalo se tak poté, co se můj pracovní poměr uzavřený dne 26. 1. 2004 na dobu určitou změnil ex lege (ze zákona) na dobu neurčitou, a to v důsledku řetězení pracovního poměru v rozporu s § 30 zrušeného zákoníku práce
č. 65/1965 Sb. účinného od 1. 3. 2004. Zaměstnavatel vědomě porušoval zákoník práce, když se mnou opakovaně prodlužoval pracovní poměr na dobu určitou nad míru zákoníkem práce přípustnou, až nastoupila po mém oznámení ze dne 13. 6. 2007, že trvám na dalším zaměstnávání, fikce sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou. Narušování veřejného pořádku zaměstnavatelem konstatoval jak Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „OIP“), tak Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a soud.
Cituji z vyrozumění OIP ze dne 8. 3. 2016, č.j. 3613/5.50/16-3, sp. zn. D5-2016-104:
„V souvislosti s účinností novely zákoníku práce od 1. 3. 2004 mohl zaměstnavatel sjednat pracovní poměr na dobu určitou nejdéle do 29. 2. 2006. Kontrolou bylo zjištěno, že dohodami o změně sjednaných pracovních podmínek s Vámi byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. 2007. Ve Vašem případě tak při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou kontrolovaná osoba nepostupovala v souladu s § 30 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platných v uvedeném období. V daném případě došlo ze strany kontrolované osoby ke spáchání správního deliktu na úseku pracovního poměru dle § 25 zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů
tím, že porušila stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru.“
Ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem dalo pokyn orgánům inspekce práce také MPSV. Cituji z vyjádření MPSV ze dne 26. 5. 2016, č.j. 2016/87067-421/2 (viz příloha):
„O právním názoru ministerstva k aplikaci ust. § 30 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb. ve Vašem případě byl Státní úřad inspekce práce vyrozuměn, přičemž Státní úřad inspekce práce v tomto ohledu bude činit další kroky v rámci svých zákonných kompetencí, aby bylo zjištěno a postiženo případné porušování zákona č. 65/1965 Sb. a následně i zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ke kterému mohlo v důsledku zákonné fikce sjednání Vašeho pracovního poměru u zaměstnavatele na dobu neurčitou dojít.“
Následně Ústavní soud v meritorním nálezu sp. zn. III. ÚS 2703/15 ze dne 31. 8. 2016 (v řízení o náhradu mzdy za období od 1. 6. 2010 do 28. 2. 2011 vedeném u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 12 C 186/2012) vysvětlil, že můj pracovní poměr se změnil tak, jak předpokládá § 39 odst. 5 zákoníku práce (resp. § 30 zrušeného zákoníku práce č. 65/1965 Sb.), tj. na pracovní poměr na dobu neurčitou (viz příloha). Ústavní soud zavázal k tomu, stejně jako již v předchozím nálezu sp. zn. II. ÚS 3323/14 ze dne 8. 12. 2015 v obdobné věci, že jím výše uvedená pravidla (viz odstavce č. 46 a č. 47 nálezu sp. zn. III. ÚS 2703/15) je třeba aplikovat nejen v řízení o určení
trvání pracovního poměru, ale též v eventuálním řízení o náhradu ušlé mzdy. Podle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR je nález Ústavního soudu závazný pro všechny orgány i osoby.
Ačkoliv tento pracovní poměr na dobu neurčitou se mnou zaměstnavatel po vydání nálezu nakonec ukončil výpovědí ze dne 23. 11. 2016 ke dni 31. 1. 2017 z důvodu udávané nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zák. práce, narušování veřejného pořádku vztahující se k době před ukončením pracovního poměru neodstranil a nadále trvá, a to správními delikty zaměstnavatele na úseku pracovního poměru (§ 25), na úseku odměňování zaměstnanců (§ 26), na úseku náhrad (§ 27), na úseku dovolené (§ 29), na úseku rovného zacházení (§ 24 zákona č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci).
Orgánům inspekce práce jsem proto podala opakovaný podnět k jejich zásahu, zůstaly však nečinné.
Teprve MPSV mou stížnost na tyto úřady shledalo důvodnou a jako nadřízený orgán Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SUIP“) uvedlo, že MPSV bude činit kroky ke zjednání nápravy. Cituji z vyjádření MPSV ze dne 13. 4. 2017, č.j. 2016/51331-421/2 (viz příloha):
„Ministerstvo práce shledalo Vaši stížnost jako důvodnou. Předně je nutno uvést, že na provedení kontroly na základě podnětu není právní nárok, pokud však okolnosti svědčí tomu, že došlo k porušení pracovněprávních předpisů, orgány inspekce práce kontrolu vykonají. Ministerstvo s ohledem na podklady, kterými v dané věci disponuje, je toho názoru, že jsou dány důvody k provedení kontroly u zaměstnavatele Základní škola Žďár nad Sázavou, IČ 43380123.“
Postup státních orgánů inspekce práce, kdy cíleně v případě xxxxxxxx nekonaly, a pokud ano, tak s cílem zahladit jeho správní delikty, a ani MPSV je nedokázalo přimět k zahájení správního řízení se zaměstnavatelem k odstranění jeho protiprávního jednání, se zde již opakoval v době před vydáním meritorního nálezu. V důsledku této nečinnosti SUIP a OIP, kdy se ředitel školy xxxxxxxxxxxx oddával nekontrolované svévoli umožněné jak ze strany kontrolních orgánů inspekce práce, tak orgánů zřizovatele, bezúčelně zatížil rozpočet školy a rozpočet zřizovatele v době od
1. 7. 2007 do 31. 1. 2017 dluhem ve výši cca 3.500.000 Kč (+ úroky z prodlení + náklady soudních řízení + náklady právního zastoupení + náklady exekuce, kterou xxxxxxxxxxx vyvolal + další náklady), a to na úkor veřejných prostředků.

Jedná se o neproplacenou náhradu platu (srov. § 208 zák. práce) za období od 1. 7. 2007 do 31. 1. 2017, a neproplacenou náhradu za nevyčerpanou dovolenou (srov. § 222 odst. 2 zák. práce), přičemž dluh dosud dobrovolně splatil jen zčásti (řádově statisíce), a evidentně tak závazek přenáší do budoucna. Aby oddálil svoje odvolání z funkce ředitele školy (pozn.: ředitele školy odvolává zřizovatel školy z důvodů uvedených v § 166 odst. 4 školského
zákona) skrýval po celou dobu neplnění svých povinností před veřejností skutečný stav věci a předstíral, že se o mém pracovním poměru a existenci mého zákonného nároku na náhradu platu bude teprve u soudu rozhodovat, a i nyní v tomto pokračuje a vede i po vydání meritorního nálezu nesmyslná soudní řízení o náhradách platu, jejíž výše je přitom daná zákonem (postup daný § 351 zák. práce, hlava XVIII průměrný výdělek) a ani soud nemá možnost tuto náhradu platu jakkoliv redukovat v jeho prospěch. Přitom o náhradách platu a způsobu určení jejich výše již bylo soudně pravomocně rozhodnuto a to usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2016, č.j.
15 Co 19/2015 (viz příloha), takže jejich vyčíslení je již jen rutinní mechanickou záležitostí mzdové účetní zaměstnavatele.

Současně v čase dochází k nárustu tohoto dluhu pro zákonné úroky z prodlení, které dosahují z uvedených částek nezanedbatelné výše, a je tak způsobována státnímu rozpočtu další škoda nikoliv malá.
Tuto skutečnost demonstruji např. na:
Platebním rozkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 13. 4. 2017, č.j. 8 C 239/2016-35, kterým mi byl povinen zaměstnavatel uhradit náhradu platu za období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013. Platebním rozkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 13. 4. 2017, č.j. 8 C 5/2016-77, kterým mi byl povinen zaměstnavatel uhradit náhradu platu za období od 1. 12. 2012 do 31. 3. 2013.

Exekučním usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 27. 1. 2017, č.j. 16 EXE 188/2015-197, kterým bylo rozhodnuto o započtení mé pohledávky u zaměstnavatele ve výši 55.634,- Kč, kterou tvořila náhrada platu za období od 1. 7. 2014 do 30. 9. 2014.
Meritorním usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2016, č.j. 15 Co 19/2015, které závazným právním názorem podalo metodiku stanovení náhrady platu dle § 208 zák. práce s odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce stanovující průměrný a pravděpodobný plat.
Podle judikatury soudů platební rozkaz je rozhodnutí ve zkráceném soudním řízení a vydává se pouze v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených v žalobě. Pokud byly tyto platební rozkazy Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou vydány, je zřejmé, že soud se s mým nárokem na náhradu platu zcela ztotožnil, a to stejným způsobem jako se tomu stalo již v pravomocném rozhodnutí exekučního soudu v řízení sp. zn. 16 EXE 188/2015-197, které bylo zastaveno a ve kterém zaměstnavatel platil veškeré náklady exekuce. XXXXXXXX však dál pokračuje ve zdržovací taktice a podal proti platebním rozkazům odpor, aniž by tento odpor jakkoliv odůvodnil (pozn.: nebylo ani jak odůvodňovat, neboť o všech
právních otázkách ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele již bylo pravomocně rozhodnuto).
Vzhledem k tomu, že náhradu platu ke dni splatnosti průběžně neproplácel, vznikl dluh, který před zřizovatelem nevykazuje a který se plně vynořuje teprve postupně, viz např. platební rozkazy uvedené výše. Jestliže zaměstnavatelem je příspěvková organizace města Žďár nad Sázavou, uvedeným způsobem páchá ředitel školy škodu na státním rozpočtu, na veřejných prostředcích. Jeho nehospodárným jednáním byla a nadále je způsobována státu škoda nikoli malá. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že jednání xxxxxxxxxxx naplňuje znaky trestného činu porušení
povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dopustí dle § 220 odst. 1 trestního zákoníku ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, či znaky trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 odst. 1 trestního zákoníku, a to v daném případě při nakládání s finančními prostředky státu, tj. se mzdovými a dalšími náklady.

II.
Okolnosti nasvědčující trestnému činu dle § 209 tr. zákoníku Na svévoli xxxxxxxxxxx se pak přiživuje advokát yyyyyyyyyyyy (adresa: Strojírenská 1, 591 01 Žďár nad Sázavou), který příspěvkovou organizaci před soudy zastupuje. Je  zřejmé, že svým dosavadním svérázným výkladem práva uváděl a nadále uvádí jak zaměstnavatele, tak zřizovatele v omyl. Jako osoba znalá práva nerespektuje výklad Ústavního soudu o změně mého pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou, ke které došlo ze zákona, a svého klienta potápí bludy o možném snížení náhrady platu tzv. moderací soudu při aplikaci § 69 zák. práce. Naprosto tak pomíjí, že podmínkou aplikace § 69 odst. 1 zák. práce jako režimu lex specialis je existence neplatné výpovědi nebo neplatné zrušení pracovního poměru okamžitě nebo ve zkušební době. Vztahy mezi účastníky takovým rozvazovacím úkonem zatíženy nebyly. Nelze tak než odkázat pana yyyyyyyy na meritorní nález, který i jemu vysvětlil, že došlo k plynulé změně mého pracovního poměru z doby
určité na dobu neurčitou, a tedy jeho odkaz na § 69 zák. práce, který učinil např. v řízení sp. zn. 12 C 435/2016 a dalších řízeních, nesouzní se zákoníkem práce. Jestliže se změnil v červnu 2007 pracovní poměr na dobu neurčitou (jak vysvětlil Ústavní soud) a zaměstnavatel v období od 1. 7. 2007 do 31. 1. 2017 mi nepřiděloval práci, neplnil tak svou povinnost danou § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce, tj. přidělovat zaměstnanci práci, a takové skutečnosti pak odpovídá nárok na náhradu mzdy (platu) podle § 208 zák. práce. Určitě se k němu také doneslo výše uvedené pravomocné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2016, č.j. 15 Co 19/2015, které pan yyyyyyy  ve svých „radách“  PaedDr. Ptáčkovi nyní rovněž přehlíží, a které závazným právním názorem již podalo žďárskému
soudu metodiku stanovení náhrady platu podle § 208 zák. práce, u kterého moderační právo soudu nenáleží. V případě, že by pan yyyyyyyy shledal v tomto usnesení krajského soudu odchylku od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, mohl podat jako zástupce zaměstnavatele dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, což neučinil. Tedy jako advokát zastupující zaměstnavatele v soudním řízení se s tímto právním názorem soudu dokonce ztotožnil. O náhradách platu a způsobu určení jejich výše je tak soudně rozhodnuto, jejich vyčíslení je již jen rutinní mechanickou záležitostí mzdové účetní zaměstnavatele. Prokazatelně tak yyyyyyyyyyy ve svých „radách“ zaměstnavateli
nerespektuje závaznost nálezu Ústavního soudu, ani závaznost právních názorů odvolacího soudu, a prokazatelně tak uvádí zaměstnavatele a jeho zřizovatele v omyl. Pan yyyyyyyyyyy tak jen pokračuje v jednání, jež přivádí příspěvkovou organizaci k dalšímu zadlužování a dalším bezúčelným platbám, navyšuje zaměstnavateli náklady za svoje „služby“ a přiživuje se tak na veřejných prostředcích. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že jednání yyyyyy naplňuje znaky trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku.

III.

Okolnosti nasvědčující trestným činům dle § 329 a § 330 tr. zákoníku
Při selhání kontrolních orgánů zřizovatele, jichž byl či je xxxxxxxxxxx členem (např. členem kontrolního výboru), nebylo dluhu zaměstnavatele a jeho postupného nárustu podle mého názoru z korupčních důvodů zabráněno. Nepochybně, aby funkce ředitele školy zůstala jejich kolegovi xxxxxxxxxxx zachována.
Podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, plní vůči příspěvkové organizaci zřízené zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), rada obce.Ust. § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, stanoví, že zřizovatel plní funkci orgánu
nadřízeného zaměstnavateli v oblasti pracovněprávních vztahů, a odkazuje na ustanovení zák. práce (§ 347 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zák. práce, [dříve § 26 zákona č. 65/1965 Sb., „starého“ zák. práce]). Podle právní úpravy dané zákoníkem práce je tak zřizovatel povinen:

– sledovat, jak zaměstnavatel (příspěvková organizace) plní své povinnosti při vytváření pracovněprávních vztahů a jejich rozvíjení. Zda pečuje o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy,
– zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů,
– vyvozovat důsledky z porušování pracovněprávních předpisů,
– vytvářet podmínky pro dodržování pracovněprávních předpisů.
Z důvodů uvedených v § 166 odst. 4 školského zákona může zřizovatel ředitele školy odvolat např. pro závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce. Rada města Žďár nad Sázavou tak vykonává vůči příspěvkové organizaci Základní škola Žďár nad Sázavou řídící působnost při plnění jejích úkolů a je oprávněna ze zjištěných porušení vyvozovat důsledky. Radu města Žďár nad Sázavou tvoří starosta Mgr. Zdeněk Navrátil, místostarosta Ing. Josef Klement, členové MUDr. Romana Bělohlávková, MUDr. Radek Černý, Rostislav Dvořák, PhDr. Zdeněk Kulhánek, Ing. Martin Mrkos, Mgr. Ludmila Řezníčková a Ing. Radek Zlesák.
Podle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona jsou dotčené příspěvkové organizaci poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu na platy, na náhrady platů, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,
Podle § 160 odst. 6 školského zákona finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona hradí dotčená příspěvková organizace z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele,
popřípadě jiných osob.
Podle § 161 odst. 7 písm. b) školského zákona Kraj Vysočina rozepisuje a poskytuje přímo dotčené příspěvkové organizaci finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona. Při rozpisu vychází z návrhů předložených Městským úřadem Žďár nad Sázavou. Ten podle § 161 odst. 9 školského zákona zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 7 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) školského zákona a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu. Zároveň zpracovává rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu a předává je krajskému úřadu.
Neinvestiční výdaje tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský úřad.
Podle § 180 odst. 2 školského zákona obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat i na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu.
Podle § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, hospodaří příspěvková organizace především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele.
Podle ustanovení § 28 odst. 4 tohoto zákona zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Záleží jenom na zřizovateli, jaké závazné ukazatele a jaký objem finančních prostředků své příspěvkové organizaci určí.
Ust. § 27 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ukládá zřizovateli povinnost provádět kontrolu hospodaření „svých“ příspěvkových organizací.
Ust. § 9 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ukládá za povinnost územnímu samosprávnému celku kontrolovat podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací.
Ve vztahu mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací nejde jen o speciální kontrolu hospodaření, zřizovatel má právo na jakoukoliv kontrolu. Oprávnění k takové kontrole je dáno již postavením obce nebo kraje jako zřizovatele příspěvkové organizace, neboť součástí tohoto vztahu je možnost dohlížet na činnost zřízené právnické osoby.
Ačkoliv je kontrola příspěvkových organizací svou povahou primárně záležitostí vyhrazené pravomoci rady obce, náleží i zastupitelstvu obce, jakožto nejvyššímu orgánu obce.
Dle § 119 odst. 2 zákona o obcích je finanční výbor oprávněn provádět obecnou kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, případně plnit další úkoly, jimiž jej pověří zastupitelstvo obce.
Dle § 119 odst. 3 zákona o obcích je kontrolní výbor oprávněn provádět kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory či obecním úřadem v samostatné působnosti a plnit další kontrolní úkoly, kterými jej pověřuje zastupitelstvo obce. Podle stanoviska Ministerstva vnitra provádí kontrolní výbor (stejně jako finanční výbor) z rozhodnutí zastupitelstva obce kontrolu činnosti příspěvkových organizací zřízených obcí, která taktéž procesně podléhá pravidlům podle § 119 odst. 4 a 5 zákona o obcích.
Jak již uvedeno, zřizovatel a jeho orgány byly povinni průběžně se zaobírat jednáním své příspěvkové organizace a předcházet rizikům spojených se správním deliktem příspěvkové organizace (viz vyrozumění OIP ze dne 8. 3. 2016, č.j. 3613/5.50/16-3, sp. zn. D5-2016-104).
Nelze ani opomenout, že státní orgány (úřady) jsou podle § 8 odst. 1 věty druhé trestního řádu povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Evidentně, aby se příslušní úředníci Městského úřadu Žďár nad Sázavou vyhnuli střetu s xxxxxxxx, podle mého názoru rezignovali na tato rizika a jejich evidenci, a spoléhali na to, že zástupci zřizovatele v řadách soudců-přísedících Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou zajistí xxxxxxxxx nezákonný prospěch u ne nestranného soudu, viz např. případ JUDr. ————– a její účast a rozhodování jako soudkyně-přísedící v řízení sp. zn.
12 C 186/2012 o náhradu mzdy (platu), jinak coby vedoucí majetkoprávního odboru Městského úřadu Žďár nad Sázavou. Takovéto personální prolínání zřizovatele a Okresního soudu ve Žďáru nad  Sázavou, v daném případě nepochybně provázené mafiánským způsobem „práce“ zúčastněných, byl odmítnut Ústavním soudem právě v meritorním nálezu sp. zn. III. ÚS 2703/15 ze dne 31. 8. 2016, cituji: „bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, zaručené článkem 90 Ústavy České republiky a článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“
Nečinností v uvedené věci neplní zřizovatel a Městský úřad Žďár nad Sázavou hlavní cíl finanční kontroly daný zákonem č. 320/2001 Sb. v ust. § 4 odst. 1 písm. b): „prověřovat zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností“. Městský úřad neuskutečnil řádné vlastní šetření ve věci, ani nedal podnět k prošetření věci dalším orgánům či institucím, např. podnět oblastnímu inspektorátu práce k provedení kontroly na dodržování pracovněprávních předpisů u své příspěvkové organizace, atd.
Kromě úředníků Oddělení finanční kontroly a interního auditu (vedoucí Ing. Michaela Bořilová), se uvedené týká také především úředníků Odboru majetkoprávního (vedoucí JUDr. Stanislava Prokopová), úředníků Odboru školství, kultury a sportu (vedoucí Mgr. Blanka Lučková), úředníků Odboru finančního (vedoucí Bc. Jitka Vácová) a místostarosty města Ing. Josefa Klementa zodpovědného za školství a finanční odbor.
Výše popsaná nečinnost a neplnění základních povinností, plynoucích ze zákona č. 320/2001 Sb. a dalších výše uvedených zákonů, představuje maření a podstatné ztížení splnění důležitého úkolu, kterým je nepochybně povinnost územně samosprávného celku zajistit finanční a další kontroly u příspěvkových organizací zřízených městem. Proto mám podezření, že zodpovědné úřední osoby za naplnění výše uvedených zákonů ve veřejné správě a jejich podřízení při výkonu svých pravomocí u Městského úřadu Žďár nad Sázavou se dopustili a nadále dopouští trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 trestního zákoníku a trestného činu zneužití
pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 trestního zákoníku.
Podle mého názoru korupční prostředí u zřizovatele (vzhledem ke správním deliktům mého zaměstnavatele) bylo založeno již jmenováním xxxxxxxxxxxxxx za člena Kontrolního výboru Zastupitelstva města Žďár nad Sázavou. Za tohoto stavu mohla být stěží provedena řádná vnitřní kontrola u této příspěvkové organizace, jestliže ji  xxxxxxxxxx zároveň řídí a zároveň v prostředí zřizovatele a kontrolních orgánů se pohybuje jako „kozel zahradník“.
Domnívám se, že rovněž tak Rada města Žďár nad Sázavou měla vyvodit důsledky z porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, a aby zabránila dalším škodám v rozpočtu příspěvkové organizace po prohraném sporu (nejpozději ke dni vydání pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2011, č.j. 15 Co 196/2008-111, po kterém již nebylo pochyb o správním deliktu zaměstnavatele) z důvodů uvedených v § 166 odst. 4 školského zákona odvolat xxxxxxxxxxxx z funkce ředitele školy, jestliže nenašel sílu odejít sám. Nutno zopakovat, že vedený spor byl sporem bezúčelným, zbytečným, jehož výsledkem bylo „pouze“ poučení Ústavního soudu zaměstnavateli o tom, že je třeba, aby dodržoval zákoník práce (pozn.: kromě toho, že nález také zrušil vyššími soudy potvrzený rozsudek žďárského soudu č.j. 12 C 186/2012-72, kterým bylo porušeno právo na soudní ochranu mého nároku na náhradu platu, jak zdůraznil Ústavní soud). Žádný z vedených sporů totiž nemohl do existence mého pracovního poměru u zaměstnavatele jakkoliv zasáhnout, neboť zaměstnavatelem nebyl učiněn žádný rozvazovací úkon, kterým by ze zákona sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou byl ukončen (pozn.: k ukončení pracovního poměru došlo
zaměstnavatelem podle výpovědi až ke dni 31. 1. 2017, tedy v době po vydání nálezu) a nález Ústavního soudu tak pouze zviditelnil nesmyslnost konání xxxxxxxxx a jeho advokáta yyyyyyyyy. Při postupu zřizovatele dle výše uvedených právních předpisů (tj. výkonu řádných kontrol zřizovatelem) by k uvedenému selhání zaměstnavatele a k průběžnému páchání škody zaměstnavatelem na veřejných prostředcích (a to po dobu téměř 10-ti let) nesporně dojít nemohlo.
O bezradnosti zástupců zřizovatele k problému xxxxxxxxx svědčí dopis místostarosty města Žďár nad Sázavou Ing. Josefa Klementa (viz příloha), kterým reagoval na můj návrh na mimosoudní vyrovnání dne 9. 11. 2016, aniž by však situaci jakkoliv řešil. Zřizovatel tak i poté zůstal nadále nečinný.

IV.

Okolnosti nasvědčující trestným činům dle § 329 a § 330 tr. zákoníku

Jak uvedlo MPSV ve vyjádření ze dne 13. 4. 2017, č.j. 2016/51331-421/2, cituji: „na provedení kontroly na základě podnětu není právní nárok, pokud však okolnosti svědčí tomu, že došlo k porušení pracovněprávních předpisů, orgány inspekce práce kontrolu vykonají.“ To, že jsou dány důvody k provedení kontroly instruovalo MPSV orgány SUIP a OIP kvůli jejich nečinnosti již v březnu 2016, dále v květnu 2016 a opět nyní v dubnu 2017 (viz vyjádření MPSV ze dne 13. 4. 2017, č.j. 2016/51331-421/2), cituji: „Ministerstvo s ohledem na podklady, kterými v dané věci disponuje, je toho názoru, že jsou dány důvody k provedení kontroly u zaměstnavatele Základní škola Žďár nad Sázavou, IČ 43380123. K Vaší žádosti, aby ministerstvo pověřilo provedením kontroly jiný oblastní inspektorát práce, je nutno uvést, že takováto změna není v pravomoci ministerstva a je k ní oprávněn pouze Státní úřad inspekce práce. Ministerstvo v rámci své zákonné pravomoci činní takové kroky, aby bylo dosaženo zjednání nápravy případného porušování zákoníku práce.“
Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., ve stanovisku ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 1147/2015/VOP/EHŠ, k nečinnosti inspektorátu podala právní větu, cituji: „Jakmile se oblastní inspektorát práce dozví o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umožní předběžné právní zhodnocení, že došlo k porušení zákona, je povinen zahájit správní řízení o správním deliktu, a to bez ohledu na uložení a případné plnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole.“
Jako správní delikt vyhodnotil OIP jednání xxxxxxxxxx již v březnu 2016 (viz vyrozumění OIP ze dne 8. 3. 2016, č.j. 3613/5.50/16-3, sp. zn. D5-2016-104), cituji: „Ve Vašem případě tak při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou kontrolovaná osoba nepostupovala v souladu s § 30 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platných v uvedeném období. V daném případě došlo ze strany kontrolované osoby ke spáchání správního deliktu na úseku pracovního poměru dle § 25 zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů tím, že porušila stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru.“
Jak uvedeno výše, právně zhodnotilo okolnosti rovněž MPSV a na základě nich dalo pokyny k provedení kontroly jak orgánům SUIP, tak orgánům OIP již v březnu 2016, dále pak v květnu 2016 a dubnu 2017.
Ačkoliv orgány inspekce práce byly povinny (viz stanovisko ombudsmanky Mgr. Anny Šabatové, Ph.D.) za takových okolností zahájit správní řízení o správním deliktu u příspěvkové organizace řízené xxxxxxx, a to bez ohledu na uložení a případné plnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, správní řízení nezahájily a zůstaly nečinné. Orgány OIP nereagovaly ani na moje přímé podněty ke kontrolám a nereagovaly ani na správní delikty zaměstnavatele, jejichž spáchání je již zřejmé ze samotného meritorního nálezu Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 2703/15 ze dne 31. 8. 2016.
Takovýto postup orgánů inspekce práce vede k závěru, že překážkou v zahájení správního řízení u mého zaměstnavatele byla a je osoba xxxxxxxxxxxx. Nepochybně již vedení správního řízení ze strany inspekce práce by se také stalo popudem zřizovateli ke kontrolám i z jeho strany, případně přímo přijetí opatření k odvolání z funkce xxxxxxxxxxx Radou města Žďár nad Sázavou dle § 166 odst. 4 školského zákona. Přestože za OIP se mnou v dubnu 2017 inspektorka Bc.Věra Urbánková, DiS. (inspektor inspekce III) a vedoucí Mgr. Dagmar Plocková Mahrová
(vedoucí právního oddělení OIP) navázaly písemný kontakt, v zákonné lhůtě na moje podněty (viz
přílohy) dodnes nereagovaly a zřejmě správní řízení dosud jimi nebylo zahájeno.
Ze zpráv o činnosti SUIP za jednotlivé roky plyne, že orgány inspekce práce skutečně vykonávají kontroly a u zaměstnavatelů vedou správní řízení o přestupcích a deliktech. Např. za rok 2014 shledal SUIP porušení ust. § 38 odst. 1 zák. práce (tj. povinnost přidělovat zaměstnanci práci) v 287 případech. Je tak zřejmé, že v případě xxxxxxxxxx orgány inspekce práce vyvinuly diskriminační činnost, pokud ve věcech jeho správních deliktů správní řízení nevedly, přestože jimi a MPSV byly u něho delikty dokonce zjištěny a doloženy. V daném případě správní a kontrolní orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek naprosto selhaly. Tím, že orgány
inspekce práce nepostihují protiprávní jednání mého zaměstnavatele, které stále trvá, tak asistují nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky v rozporu s jejich účelem. Jestliže zaměstnanci OIP a SUIP nekonají v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci práce, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, je narušován veřejný pořádek i těmito institucemi a narušována důvěra veřejnosti v tyto úřady.

Na základě výše uvedených skutečností jsem přesvědčena, že zde jsou důvody k zahájení úkonů trestního řízení směřujících k objasnění a prověření uvedených skutečností, které důvodně nasvědčují páchání trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 trestního zákoníku a trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 trestního zákoníku, a to ze strany příslušných úředníků Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu.
Žádám, abych byla v souladu s ustanovením § 158 odst. 2 trestního řádu ve lhůtě do 1 měsíce od obdržení tohoto oznámení vyrozuměna o učiněných opatřeních.
Důkazy:
− dle textu spis OIP,
− dle textu dokumentace příspěvkové organizace ZŠ Žďár nad Sázavou, IČ 43380123,
− dle textu dokumentace zřizovatele – města Žďár nad Sázavou,
− dle textu spisy Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a spisy Krajského soudu v Brně,
− vyjádření MPSV ze dne 26. 5. 2016, č.j. 2016/87067-421/2 (viz příloha),
− vyjádření MPSV ze dne 13. 4. 2017, č.j. 2016/51331-421/2 (viz příloha),
− nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. III. ÚS 2703/15 (viz příloha),
− usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2016, č.j. 15 Co 19/2015 (viz příloha),
− podání ze dne 7. 4. 2017, zaslané OIP (viz příloha),
− doplnění podání ze dne 25. 4. 2017, zaslané OIP (viz příloha),
− dopis místostarosty města Žďár nad Sázavou Ing. Josefa Klementa ze dne 9. 11. 2016 (viz příloha)

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna