(FOTO) Chátrání hradu Ronovec urychlilo hledání pokladu

Mezi Havlíčkovým Brodem a Chotěboří se nachází zbytky hradu Ronovec, kdysi letního sídla vlivného českého šlechtice Smila z Lichtenburka.

První písemná zmínka o hradu pochází z 1. dubna 1262, kdy zde pravděpodobný zakladatel hradu Smil z Lichtenburka, vydal jednu ze svých listin. Do dnešních let se dochovaly celkem čtyři Smilovy listiny, které byly na hradě podepsány. Žádná z nich se však Ronovce přímo netýká.

Dobová rekonstrunkce hradu Ronovec

Smil z Lichtenburka podle dostupných indicií na Ronovci sice často pobýval (dokonce zde pořádal i některé společenské akce), jeho sídlem však hrad podle všeho nebyl a jeho úlohou pravděpodobně bylo býti správním centrem okolní oblasti bohaté na stříbro. Po Smilově smrti přechází hrad do držení jeho stejnojmenného syna. Od něj pak Ronovec roku 1289 přechází do majetku Hynka z Lichtenburka, který jej nejspíše roku 1296 předal svému nejmladšímu synu Čeňkovi, od nějž roku 1314 Ronovec získává synovec Hynek.

Roku 1345 skončila na hradě éra rodu zakladatele hradu, protože Hynek vyměňuje Ronovec (spolu s doly na Buchlebergu u Přibyslavi, s nimiž byl Ronovec majetkově spojen) králi Janu Lucemburskému za hrad v Poděbradech. Ve vlastnictví Koruny české však dlouho nezůstal a ještě téhož roku ho totiž získali páni z Lipé, kteří ho ale ihned dali do zástavy Marešovi z Radetína. Tuto zástavu však roku 1346 Perolt, strýc Jindřicha z Lipé, vyplatil, a Ronovec tak zůstal v jeho ve vlastnictví pánů z Lipé. Přechodem do jejich majetku se rovněž stává součástí lipnického panství. Hrad obdržel Čeněk z Lipé, jeho syn Jindřich ho prodal roku 1362 s příslušným lénemJeškovi ze Zlíchova (předek Andělů z Ronovce). Na této transakci se podílel i Čeněk Krušina z Lichenburka, což svědčí o tom, že původní majitelé hradu si zde alespoň částečně udrželi svůj vliv. V té době patřilo k Ronovci na osm vsí. Podle archeologických výzkumů byl hrad v této době z hlediska hradní architektury nadprůměrným a poměrně honosným šlechtickým sídlem. Přibližně v této době je také poprvé nazýván Ronovec, pravděpodobně podle ostrví ve znaku pánů z Lipé (staroněmecky Die Ronne). Před tím byl nazýván Sommerburg (Letní hrad) nebo též Žumburg.

Hrad roku 1502 koupil (není však známo od koho) Jindřich Špetle z Prudic. Přibližně v téže době také začala stavba tvrze v Dolní Krupé, která měla Ronovec nahradit. Roku 1510 na hrad přišel Jan Haugvic z Biskupic, ten ho ale záhy prodal H. Ptáčkovi, který na hradě také dlouho nezůstal. Roku 1515 jej opět získávají páni z Lipé a využívají ho jako letní sídlo. V roce 1533 pak přechází do rukou Hynka Haugvice z Biskupic, který jej kupuje společně s několika okolními vsemi. Regionální kroniky v této době o Ronovci stále hovoří jako o hradu, což zřejmě dokládá, že v této době, byl Ronovec stále pod střechou. Hynek Haugvic však už původní slávu ronoveckému panství vrátit nedokáže, a tak i on hrad po několika letech (nejspíše roku 1544, kdy je hrad popisován jako pustý) opouští. Naposledy byl Ronovec připomínám v roce 1572 v cedulích bratří Haugviců.

Následně se Ronovec stává útočištěm příslušníků nejrůznějších náboženských minorit, zlodějů a osob na pokraji společnosti. V 18. a 19. století se pak okolím šířily fámy o pokladu ukrytém na hradě. Na místo se sjížděli nejrůznější hledači z širokého okolí, na základě historických pramenů však nelze doložit, že by kdo kdy na hradě nějaké cennosti objevil. Patrně nejrozsáhlejší průzkum podnikl kolem roku 1870 majitel hradu Wenzel Welz, který Ronovec poškodil do stavu, který je přibližně podobný dnešnímu.

Kousek od hradu roste král smrků Havlíčkobrodska (více zde).

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna