Historik Stehlík: Slavonice ukazují zběsilé tempo dějin dvacátého století

Historik novodobých dějin Michal Stehlík pořádá procházky historií Slavonic. „Snad na žádném jiném městě České republiky není lépe vidět zděsilé tempo dějin dvacátého století lépe než ve Slavonicích,“ říká na úvod procházky historik Stehlík.

Procházka s historikem Stehlíkem: A tady se podívejte…..

Vycházíme na procházku dvacátým stoletím od budovy vlakového nádraží ve Slavonicích. Železnice byla do Slavonic postavena symbolicky na počátku minulého století. Tehdy dvoutisícové městečko bylo téměř ze sta procent složeno z obyvatel německé národnosti. Čechů bylo jen několik desítek.

Po několika desítkách metrů se zastavujeme u pomníku padlých v první světové válce. Místní obyvatelstvo německé národnosti aktivně podporovalo válečné úsilí c. a k. monarchie upisováním válečných půjček.  Ve Slavonicích se dokonce prodávaly hřebíky, které místní občané mohli zatlouct do dřevěného – takzvaného válečného štítu.

Vznik Československé republiky provázelo národnostní napětí. „Z kostelní věže kdosi střílel na italské legionáře, kteří obsazovali město. Slavonice jsou jedním ze tří měst v Česku, kde je doložena střelba jako odpor proti vzniku republiky,“ vypráví historik Stehlík před kostelní věží.

Vznik ČSR ve Slavonicích provázela střelba z věže po italských legionářích

I do Slavonic proniká česká státní správa, místní správa zůstává i nadále v rukou německých politiků. „V roce 1935 je centrální náměstí se svolením prezidentské kanceláře přejmenováno na náměstí T.G. Masaryka, o tři roky později je přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera,“ pokračuje Stehlík procházkou centrem města.

Místní židé, kteří se pokusili utéct přes zelenou hranici před Hitlerem do zbytku Československé republiky se zachránili jen na několik měsíců. „Jména slavonických židů nacházíme v seznamu transportů do Osvětimi či Lublinu. Jeden den žijete v dojmu, že jste v bezpečí a další den jedete transportem do Osvětimi,“ vysvětluje Stehlík tragický osud slavonických židů.

Po porážce nacismu jsou Slavonice opět součástí republiky.  Stehlík popsal podrobně o osudy během odsunu zejména v červnu 1945. Počátkem padesátých let se ocitají v pohraničním pásmu, ze kterého musí odejít všichni politicky nespolehliví obyvatelé. Odsunut byl i místní zubní lékař. „Jenže spolehlivým a prověřeným zubařům se nechtělo do pohraničí a tak slavonický národní výbor žádá jihlavský krajský národní výbor o povolení návratu a pobytu pro odsunutého lékaře,“ prozrazuje jednu z historek „malých dějin“ Stehlík.

Poslední šance na historickou procházku Slavonicemi s historikem Stehlíkem je v neděli 14. 8. 2016.