Kdo postavil lesní bunkr u Zadního Zhořce na jaře 1944?

Poslední válečné léto roku 1944 už bylo v Protektorátě Čechy a Morava obdobím příprav na boj s německými okupanty. V lesích vyrůstaly bunkry a zemljanky jako základny pro očekávaný boj s německými okupanty. Na českomoravské vysočině působily hned dva vojenské výsadky z Anglie: CALCIUM a SPELTER. Výsadek Calcium se nedaleko hájovny u Netína střetl v ozbrojeném boji s příslušníky brněnského gestapa. Velitel Calcia Jaroslav Odstrčil přišel při přestřelce o život.

Jen čtrnácti dnů po přestřelce u Netína hlásí četnická stanice Radostín nad Oslavou nález vojenského bunkru na katastru osady  Zadní Zhořec. Podle ohledání nebyl bunkr zatím použit. Postaven byl zřejmě někdy v období jara 1944, během zimní těžby dřeva 1943-44 nepozorovali lesníci nic podezřelého.

Bunkr byl asi dva a půl metru dlouhý a metr šedesát pět vysoký. V okolí bunkru nepozorovali četníci z Radostína nic podezřelého. Bunkr byl zničen, dřevo si odvezli lesníci hraběte Podstatzkého.

O bunkru na Českomoravské vysočině nejsou žádné zprávy. Chybí motiv pro jeho stavbu v lese u osady Zadní Zhořec na Velkomeziříčsku i jeho případné další využití. V regionu působila „Rada tří“ největší nekomunistická odbojová organizace vedená generálem Lužou, majorem Veselým-Štajnerem a profesorem Grňou. O bunkru u Zadního Zhořce se ale nezmiňují ani pamětníci, ani dokumenty o činnosti odbojové skupiny „Rada tří“. Kdo postavil bunkr u Zadního Zhořce a k čemu ho chtěl použít?

Pokud tušíte odpověď diskutujte na profilu Občasníku v sociální síti.

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna