Kraj Vysočina zachraňuje rodný dům spoluzakladatele KSČ. Bude z něj Centrum tradiční lidové kultury

Kraj Vysočina zahájil přestavbu zemědělské usedlosti z devatenáctého století na Centrum  lidové kultury Třebíč. V roce 1880 se v usedlosti narodil Bohumír Šmeral, levicový politik a první místopředseda Komunistické strany Československa (KSČ).

Komunistická strana Československa byla zákonem z roku 1993 o protiprávnosti komunistického režimu prohlášena „organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.“

V letech před první světovou válkou se Šmeral dostal do pozice jednoho z vůdčích představitelů sociální demokracie (člen výkonného výboru, od roku 1911 poslanec na říšské radě). Profiloval se jako stoupenec austromarxismu, koncepce socialistické reformy habsburské monarchie na základě kulturně národnostní autonomie. Dalším cílem austromarxismu bylo nalezení kompromisu mezi revoluční marxistickou teorií a praktickou politikou prováděnou sociální demokracií.  V podstatě určoval směřování sociální demokracie v prvních letech válečného konfliktu. Stál na pozicích loajálních vůči habsburské monarchii, sociální demokracie pod jeho vedením spolupracovala s dalšími českými politickými subjekty.

Od roku 1917 se stal terčem kritiky nacionálního křídla v sociální demokracii pro svou „rakušáckou politiku“. V září téhož roku se vzdal všech funkcí ve straně a v české politice vůbec. Aktivně znovu vystupoval až v září 1918, kdy působil jako zástupce sociální demokracie v Socialistické radě, také organizoval generální stávku z 14. 10. 1918.

Po 28. 10. 1918 se zcela stáhl z politického života.

Sehrál klíčovou úlohu při komplikovaném a zdlouhavém formování budoucí Komunistické strany Československa. Velkou roli sehrála jeho přirozená osobní autorita a schopnost formulace politického programu vznikající radikálně levicové politické formace. Marxistická levice v sociální demokracii a později KSČ prosazovaly pod Šmeralovým vedením radikálně socialistický program, jenž měl být kompatibilní s podmínkami poválečné střední Evropy. Důležitými body programu bylo rozšíření samosprávy zřízením dělnických rad a široká socializace velkokapitálu při zachování soukromého vlastnictví na úrovni drobného a středního podnikání.

Na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 se nastupující Gottwaldovo vedení ostře vymezilo vůči „šmeralismu“ a Šmeralovi, jenž, ač byl oficiálně členem politbyra, nebyl na sjezd pozván. Také nebyl poprvé zvolen do ÚV KSČ. Do roku 1934 Šmeral působil jako funkcionář Kominterny na Blízkém a Středním východě a v Mongolsku, Berlíně, Paříži a Moskvě.

Ve vedení KSČ by činný např. v období mnichovské krize. Z ČSR odjel s rodinou 16.11. 1938 do Moskvy, kde byl dále činný v orgánech Kominterny, v exilovém vedení KSČ a taktéž ve výkonném výboru Mezinárodní organizace pomoci revolučním bojovníkům. Zemřel 8. 5. 1941 v Moskvě.

Areál Šmeralova statku je v městské památkové zóně na Cyrilometodějské ulici. Zemědělská usedlost příměstského typu z roku 1824 je kulturní památkou. Od roku 1960 byl Šmeralův  statek tři desítky let veden jako národní kulturní památka.To byl jeden z důvodů, proč usedlost ve své době na rozdíl od jiných podobných objektů unikla bourání. Muzeum tam nejdříve umístilo vlastní knihovnu a poté depozitář. V současnosti slouží areál muzeu jako skladiště výstavního mobiliáře.