Lidovec Houška před volbami pochválil domácí Lidmaň a zkritizoval Kamélii v Křižanově

Způsob transformace sociální péče se stal terčem ostré kritiky pelhřimovského lídra KDU-ČSL Miroslava Houšky. Pochvalu od Houšky dostal domácí (pelhřimovský) domov Lidmaň, ostrou kritiku schytal domov Kamélie (Křižanov). Přesně ve stylu politiky pelhřimovských lidovců: Co je naše, to si pochválíme!

Ekonom Houška zkritizoval i použití dotací na transformaci sociální péče.

„Jenže čím dál víc se mi zdá, že se tu ženeme za vzdáleným ideálem a přitom jsme zavrhli stávající standard (tedy fungující instituce). Ono asi bylo těžké nepodlehnout tomuto ideálu, zvlášť když nám ho Evropská unie nutí argumentem nejpádnějším – a tím jsou dotace,“ napsal lidovec Houška.

“ Velká instituce není žádný standard, ale velký přežitek,“ reagoval náměstek pro lidská práva Petr Krčál (ČSSD).

„Zvýšil se i počet zaměstnanců ze 100 na 140 a loni dotace ve výši 26 milionů pokryla sotva polovinu osobních nákladů. A to jsme ještě jako Vysočina byli „pilotním“ krajem, takže k nám šlo víc dotací než jinde! Bohužel zde asi politická rovina (tlak Evropské unie) ustoupila racionálním argumentům,“ postěžoval si krajský zastupitel Houška.

„Obavy některých krajských zastupitelů jsou zcela zavádějící a nezakládají se na komplexním zhodnocení.Pokud hovořím o Domově Kamelie v Křižanově, musím také dodat, že v současné době není zcela transformován a vedle sebe funguje jak instituce, tak domky pro samostatné bydlení. Srovnání nákladů je třeba uvést u Domova bez zámku, kde je proces dokončen,“ podotkl náměstek ministra pro lidská práva Petr Krčál.

V minulém volebním období řídil Krčál oblast sociální péče na Vysočině. Po krajských volbách převzalo odpovědnost za oblast sociální péče na Vysočině hnutí ANO.

„Mohu zodpovědně uvést, že pobyt ve velkém zařízení sociální péče a v malých domácnostech je velký rozdíl, zejména pak po stránce psychosociální. V řadě případů odpadla agrese klientů a dnes se chovají úplně jinak, než tomu bylo ve velkém domově,“ uvedl Krčál.

Podle náměstka Krčála je pohled lidovce Houšky na evropské dotace zavádějící.

„Evropské dotace Vysočina čerpala pouze na investice, nikoliv na provoz. Provoz byl od samého počátku hrazen z dotací státu a kraje,“ upozornil náměstek Krčál.

Humanizace ústavů sociální péče na Vysočině byl podle Krčála krok správným směrem a je třeba v něm pokračovat.

„Domov v Lidmani znám velice dobře. Přál bych všem klientům, aby se konečně dočkali samostatného bydlení. Je možná potřeba, aby se do tohoto domova podívala veřejnost, aby sama srovnala bydlení v domcích a bydlení ve velkých komunitách,“řekl Krčál.

Osoby se zdravotním postižením jsou lidé jako „my“. Mají stejné povinnosti a stejná práva. Avšak právě na jejich práva bylo v minulosti buď nereagováno, nebo dosti zapomínáno. Už jen jejich pouhá existence mnohdy pohoršovala společnost a tak byly v minulosti segregovány do různých zařízení a ústavů mimo většinovou společnost. V těchto zařízeních byly doslova odříznuté od okolního světa a díky přístupu, kterým s nimi bylo jednáno, se začaly stávat plně závislé na péči jiných osob.