Necidova katastrofa: Antimonopolní úřad zamítl odvolání, architektonická soutěž nebyla správně zahájena

Počátkem listopadu zamítl předsedaa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)  odvolání ve věci architektonické soutěže tak, že potvrdil předešlé rozhodnutí ÚOHS a rozklad zamítl. „Z odůvodnění rozhodnutí je patrné, že ÚOHS se striktně drží zákonného požadavku na uveřejnění zahájení soutěže ve Věstníku veřejných zakázek,“ uvedl starosta Velkého Meziříčí Josef Komínek (ČSSD).

Právě spory o průběh architektonické soutěže vedly k přeobsazení křesel ve vedení města a rezignaci Radovana Necida (ODS) na post starosty. Místní aktivisté se pokusili prosadit vůli uzavřít smlouvu s vítězem architektonické soutěže přes místní referendum, ale referendum nebylo právně závazné. Architektonická soutěž i s uspořádáním místního referenda vyšla městský rozpočet na více než milion korun.

Následně pak zastupitelé Necidova uskupení podali podnět antimonopolnímu úřadu, který byl zamítnut.

Architektonická soutěž nezačala regulérním způsobem, proto ji není možné dokončit a jednat s vítězem nebo dalšími účastníky v pořadí o realizaci jejich architektonických návrhů. Sekretářem soutěže byl novopečený zastupitel Petr Velička z Necidova uskupení To pravé Meziříčí.

Uveřejnění soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek není pouze způsobem zveřejnění za účelem naplnění zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace při zadávání veřejných zakázek, ale zejména také způsob, kterým se soutěž o návrh zahajuje.

Absence uveřejnění oznámení soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek tak znamená, že taková soutěž o návrh nebyla dle zákona řádně zahájena.

Uvedený způsob uveřejnění je sice určitou formální podmínkou, která se může zdát nahraditelnou jiným způsobem, jedná se však o formální podmínku stanovenou zákonem, která odlišuje mimo jiné soutěž o návrh od jiných soutěží.

Zadávání veřejných zakázek je vysoce formalizovaný proces, kde právě uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek hraje velmi významnou a v podstatě nezastupitelnou roli.

Není tedy z hlediska formálních požadavků na soutěž o návrh podstatné, zda se oznámení o zahájení soutěže mohlo jiným způsobem uveřejnění dostat k témuž okruhu zájemců, jako při uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, podstatná je skutečnost, že při absenci uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nelze považovat soutěž o návrh za zahájenou ani stanovit okamžik jejího zahájení.

Jiný způsob zveřejnění tuto formální podmínku nemůže nahradit.

Obdobné formální podmínky nutné pro vznik konkrétních právních následků obsahuje právní řád napříč odvětvími, jedná se typicky o zápisy či zveřejnění určitých skutečností v konkrétních registrech či prostřednictvím informačních institutů (např. Katastr nemovitostí, Obchodní rejstřík apod.).

Pokud pak zákon spojuje určité následky s konkrétním úkonem, bez jeho provedení nemohou nastat, byť by ve výsledku mohlo „stejnou službu“ poskytnout i zveřejnění jiným způsobem. V případě veřejných zakázek je tímto institutem bezesporu právě Věstník veřejných zakázek. Z tohoto důvodu tedy antimonopolní úřad konstatoval, že samotná soutěž nebyla po právní stránce vůbec zahájena.

Ze strany vedení města toto rozhodnutí bude řádně analyzováno s cílem nalézt vhodný postup směřující k minimalizaci škod, které chybně zahájená architektonická soutěž měla na rozpočet města a rovněž i na veřejné mínění ve městě.