Nehody na D1: Kdo si vydělá na jejich odstraňování?

fbKolem dopravních nehod na dálnicích a rychlostních komunikací se roztáčí obrovský byznys nehodových služeb. Dálnice D1 je přetížena, hustota silničního provozu je za hranicí únosnosti, jakákoliv situace pak vytvoří riziko dopravních nehod. Především úseky D1 na Vysočině jsou z hlediska odstraňování nehod rájem odtahových služeb. Profesionální odtahové služby disponují těžkou technikou nákladnou na provoz, schopnou rychle odstranit z dálnice havarované osobní vozidlo nebo těžký kamion i s nákladem. Konkurentem profesionálních odtahových služeb jsou například živnostníci s přívěsem, kteří usilují o možnost odtahovat z dálnice téměř výlučně haavarovaná osobní auta.

Do způsobu odstraňování nehod se především snaží promluvit pojišťovny, které financují celý systém odstraňování následků nehod. V září 2009 vzniklo „Memorandum o spolupráci při odstraňování překážek“ mezi Policií ČR a Českou kanceláří pojistitelů, které dalo vzniknout Nehodovému centru. Nehodové centrum je vlastně call-centrum, které volá k zásahu odtahové služby.

V  praxi  nicméně  běžně  dochází  k  tomu,  že  policista,  který  rozhodl  o  odstranění  překážky  provozu ,  se  obrátí  přímo  na  Českou  kancelář  pojistitelů  (resp.  jí  zřízené   Nehodové  centrum  pojišťoven)  s  výzvou  k  odstranění  dané  překážky.  Tento  postup  nemá  oporu  v  zákoně.  Zákon o provozu  na silničních komunikacích  dává  policistovi  právo  (resp.   ukládá  mu  povinnost)  rozhodnout  o  odstranění  vozidla,  které  představuje  překážku  provozu.  Neopravňuje  však  policistu  k  tomu,  aby  k  odstranění  překážky  vyzval  nebo  pověřil  jakýkoli   subjekt  dle  svého  výběru.  Zákon o silničním provozu  zcela  jasně  stanoví,  kdo  a  v  jakém  pořadí  má  povinnost  vozidlo   odstranit,  a  neumožňuje  policistovi  v  tomto  směru  žádné  uvážení.  Policista  neukládá  povinnost   k  odstranění  vozidla,  tuto  povinnost  ukládá  přímo  zákon  a  policista  pouze  vyzývá  zákonem   stanovenou  osobu  k  jejímu  splnění.

O způsobu likvidace následků dopravní nehody primárně rozhoduje řidič, který nehodu způsobil. Z dosavadní praxe jsou známé četné případy, kdy si „Ten, kdo způsobil překážku, zajistí neprodleně její odstranění“ zavolá přes call-centrum odtahovou službu, ale na zavolanou asistenční odtahovou službu se čeká na dálnici neúměrně dlouho. Důsledkem jsou kolony vozidel a neprůjezdnost neprůjezdnost dálnice, ale i další dopravní nehody, nezřídka i v protisměrném proudu.

Z dálničního tělesa havarovaný vůz musí být nabourané vozidlo co nejrychleji dopraveno na odpočívadlo, do odstavného pruhu právě za účelem co nejrychlejšího obnovení provozu dálnice. Jestli tyto kroky budou provedeny prostřednictvím správce komunikace (ŘSD) nebo přes call-centrum asistenční služby, není důležité. Rozhoduje rychlost obnovení provozu dálnice. Zásadní je tyto kroky provést včas, kvalitně a s cílem co nejrychleji uvolnit provoz. Nepsaným limitem pro zprovoznění dálnice po nehodě by mělo být třicet minut.

V  praxi lze  neprodlené  odstranění  překážky do půlhodiny po nehodě v  rámci  primární  povinnosti  řidiče  očekávat   pouze  u  lehčích  nehod,  kdy  nedojde  k  žádné  fyzické  ani  psychické  újmě  na  straně  řidiče  a   současně  ani  k  žádnému  zásadnímu  poškození  vozidla,  které  je  tak  možné  bez  větších  potíží   odstranit  z  místa  nehody.   Zákon o provozu na silničních komunikacích definuje i jasný postup pro situace, kdy se řidič nemůže postarat o likvidaci dopravní nehody (například z důvodu zranění). Nastupuje správce komunikace – u dálnic je to stát.

Obrátí-­li   se  vlastník  komunikace  s  požadavkem  na  odstranění  překážky  provozu  na  třetí  osobu (smluvní odtahovou službu) s  níž  za   tímto  účelem  uzavřel  smluvní  vztah  (např.  nehodovou  či  odtahovou  službu,  která  splňuje   podmínky  správce  komunikace),  plní  svoji  zákonnou  povinnost  prostřednictvím  této  třetí  osoby.

Mezi Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a Nehodovým centrem potažmo odtahovými službami se vede spor o tom, kdo „může zavolat odtahovku“. Stát má zájem o služby profesionálních odtahových služeb s bohatým vlastním vybavením vyprošťovací technikou. Nehodové centrum financované pojišťovnami má zájem o levné služby malých odtahových služeb, často bez vybavení autojeřábem, který dokáže havarovaný kamion postavit na kola. Smluvní odtahové služby plánuje ŘSD vybrat ve výběrovém řízení, kde autojeřáb je jednou z podmínek účasti.

V prosinci 2015 byla schválena novela silničního zákona, která dává ŘSD větší pravomoci.  Přes nasmlouvané firmy bude ŘSD nařizovat odtahy v případech, kdy se řidiči nebudou moci dohodnout se svojí pojišťovnou nebo asistenční službou na odstranění auta v co nejkratší době.  Nehodová call-centra a malé odtahové služby se ocitnou v postavení „mimo dálniční nehodový byznys“. Protesty odtahových služeb jsou na obzoru.

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna