Osud židovské synagogy opět tématem velkomeziříčské politiky

Do roku 1945 sloužila synagoga ve Velkém Meziříčí jako modlitebna, v dobách komunismu jako skladiště, od sametové revoluce pak jako vietnamská prodejna. Pravidelně se objevují snahy změnit využití tržnice k důstojnějším účelům. Třeba jako výstavní galerie nebo jako pro využití pro kulturní a společenské aktivity. Pro tyto aktivity má Velké Meziříčí k dispozici objekt Jupiter clubu, který slouží jako centrum kulturních akcí města a reprezentační prostory na místním zámku.

Ani obchodní cena „za korunu“ není jednoduchým obchodním případem. Židovská obec by si podle informací Občasníku přála zachovat předkupní právo pokud by se město Velké Meziříčí hodlalo budovy synagogy zbavit.

Příkladem rozumného využití židovského majetku může být město Břeclav, kde židovská škola slouží pro potřeby muzea a synagoga jako kulturní centrum města. Ovšem tržby ze vstupného na výstavy a kulturní aktivity pokryjí v Břeclavi sotva náklady na vytápění a energie.

Do velkomeziříčské synagogy by mohly putovat finanční prostředky ze darů nadací a štědrých mecenášů. Rozjednána je například mnohamilionová podpora z nadace bývalého hokejisty Milana Nového.

Na konci června by mohlo být po jednání zastupitelstva města Velké Meziříčí jasněji. Bude zřejmé, zda-li je synagoga k mání na prodej městu i částka za kterou by budou ochotní zastupitelé synagogu koupit do majetku města.