Osudové okamžiky Československa: Kudláček tvoří Obranu národa

Na konci šedesátých let zabavila Státní bezpečnost rukopis vzpomínkové knihy důstojníka generálního štábu. Ve vzpomínkách je zmínka o přípravách vojenské revolty proti přijetí Mnichovské dohody (více zde), o plánu tyfového útoku proti Němcům (více zde),  o inspekci říšskoněmeckých dálnic začátkem března 1939 (více zde). Čtyři dny po okupaci se sešli generálové v bytě Josefa Bílého a plánovali zrod vojenského odboje (více zde).

Čeněk Kudláček (foto z roku 1925)

Když byly na schůzce u generála Bílého vytyčeny základní konspirační směrnice, nakoncipoval generál Ingr náborový leták, jehož účelem bylo informovat odpovědně vybrané důstojníky o plánované akci proti Němcům a začal se ihned ohlížet po osobních spolupracovnících. Jako náčelníka odbojového štábu si vyhlédl a získal plukovníka gšt. Čeňka Kudláčka.

Jmenování Kudláčka náčelníkem štábu bylo velmi vhodné. Působil od roku 1934 v generálním sekretariátě obrany státu a měl tudíž rozsáhlé styky ve všech klíčových, politických a hospodářských kruzích, které byly pro organisaci odbojové sítě nadmíru užitečné. Jako šéf branné výchovy – byl jím od roku 1936 po svém návratu z USA – vypracoval plán výcvikových středisek branné výchovy (mělo jich být aktivováno na 5.000), znal osobně celé stovky aktivních i záložních důstojníků v branné výchově pracujících a stačilo prostě převést tento aparát do podzemí, abyvojenský odboj –  Obrana národa byla ve svých organisačních základech rázem hotova. Jsa po okupaci také Eliášovou vládou potvrzen jako vedoucí pracovní služby, jež ve své struktuře byla přejatou organisací bývalé organisační sítě branné výchovy, měl výbornou legitimaci k neomezenému a nekontrolovanému pohybu.

Řízení pracovní služby bylo mu také do konce roku 1939, kdy odešel za hranice, skvělým pláštíkem a pomocníkem v jeho činnosti. Myšlenka odboje byla mu vlastní. Když jej generál Ingr vyhledal hned po schůzce u generála Bílého, rozhodl se připojit bez výhrad.

Do odbojového osobního kontaktu s generálem Bílým uvedl Kudláčka Vojcechovský, který Kudláčka vyhledal téhož dne večer, kdy se s ním sešel Ingr.

Z důvodu aktivního působení v odboji se mu brzy dostalo na stopu gestapo a proto musel 25. listopadu 1939 uprchnout z Protektorátu.

Do Francie dorazil Čeněk Kudláček přes Slovensko a Jugoslávii 15. prosince 1939.  Po kapitulaci Francie byl evakuován do Anglie. Z Anglie byl odeslán do Kanady a poté do Brazílie. Na těchto postech působil jako československý vojenský atašé do konce války. Od září 1945, již v hodnosti brigádního generála nastoupil na místo přednosty 6. oddělení HŠ MNO (styk se Spojenci, průmysl). Od konce října 1945 do konce října 1946 působil jako velitel hlavního týlu MNO a od 1. listopadu 1946 do února 1948 vykonával funkci hlavního inspektora branné výchovy. V letech 1949 až 1956 společně s gen. Ingrem řídil z Paříže zpravodajskou činnost proti komunistickému režimu v Československu. Po roce 1956 se přestěhoval do USA, kde na univerzitě v Syracusách působil jako profesor bohemistiky. Až do své smrti v roce 1967 působil v Radě svobodného Československa.

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna