Památkáři o velkomeziříčském mostě: opravit nebo postavit novou repliku!

Město Velké Meziříčí řeší budoucnost mostu přes řeku Balinku v centru města. Po mostě prochází hlavní silniční spojnice s městem Třebíč, ale i hranice městské památkové rezervace.

Alespoň to tak vyplývá z právně závazného dokumentu, kterým je mapová příloha Vyhlášky o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny, vydaná plenárním zasedáním tehdejšího Jihomoravského krajského národního výboru v Brně dne 20. listopadu 1990. Hranice městské památkové zóny, malovaná v zákresu ručně, totiž nerespektuje zcela parcelační rozvržení daného místa a slovní vymezení v dokumentu chybí.

Národní památkový úřad v Telči vydal odborné vyjádření v  rámci zahájeného správního řízení městským úřadem Velké Meziříčí. Pro rekonstrukci mostu navrhli památkáři dvě možnosti řešení:

1)      Buď bude stávající most rekonstruován, nebude v celém rozsahu odstraněn.
Za účelem rekonstrukce bude proveden diagnostický posudek stavu a navržena rekonstrukce novou projektovou dokumentací. Na základě výsledků diagnostického průzkumu a projektové dokumentace bude zahájeno nové správní
řízení s návrhem rekonstrukce stávajícího mostu.

2)      Nebo stávající most bude odstraněn za předpokladu následného provedení repliky stávajícího mostu. Replikou mostu (nikoli kopií) se rozumí opětovné vytvoření všech architektonických prvků, tj. dosažení výšek oblouků, táhel,
chodníků, zábradlí a sloupů (pylonů) na koncích mostu při zachování materiálové (železobetonové a ocelové), proporční a barevné podstaty s tím, že replika by připustila rozšíření vozovky a vyšší zatížitelnost v souladu s
dopravními požadavky. Na základě nového projektu bude zahájeno nové správní řízení s návrhem repliky mostu.

Předmětný most tvoří pomyslnou, ale i reálnou bránu při vstupu do města a je hodnotný především díky svému architektonickému řešení. Za předpokladu, že hodnota Městské památkové zóny (MPZ) nebude oslabena, ale má být zachována, není možné architektonicky významnou stavbu, ani její část nacházející se na území MPZ, nahradit novou konstrukcí, která postrádá jakoukoli přidanou  hodnotu, jak je navrhována v projektové dokumentaci nového mostu, resp. vykazuje znaky pouhé utilitární stavební konstrukce.

„I přes zřejmou památkovou hodnotu nemusí být, při zohlednění stavu degradace materiálu (podobně jako u jiných železobetonových památkově hodnotných konstrukcí), výhradní trvání na zachování kritéria autentického materiálu z roku 1924 rozhodující, neboť hlavní památkovou hodnotou je v daném případě architektonické řešení stavby, což zohledňujeme v bodě 2. Zmiňme i článek 5, výše psané vyhlášky, kde se v bodu b), s přihlédnutím k mimořádným hodnotám dotčené MPZ  a v rámci regenerace spravovaného území pííše mj. o: „řádné údržbě a obnově ostatních architektonicky a stavebně kvalitních objektů“ a v bodě c): „zhodnocování všech městských prostor přiměřenými úpravami,“ sdělil šéf telečských památkářů Pavel Macků

Mostní tělesa byla a jsou podle památkáře Macků často opomíjena a jejich kulturně historická a zejména architektonická hodnota zůstává stále nedoceněna. Kvůli nevyhovujícím technickým parametrům navíc dochází k jejich postupné likvidaci.

„O tom svědčí také skutečnost, že v současné době se na území Kraje Vysočina nacházejí již pouze tři nám známé železobetonové obloukové mosty, a to most v Hořepníku z roku 1911 (r. č. ÚSKP 44659/3-5912) a v Jimramově, který se v roce 2013 právě podařilo nahradit zdařilou replikou (v rámci technologických možností). Připomeňme, že most v Jimramově se nachází na území ochranného pásma MPZ Jimramov a proto jeho realizace proběhla v
souladu se závazným stanoviskem odboru památkové péče. Tento vhodný příklad zdařilé realizace je řešením, který doporučujeme i v případě repliky mostu ve Velkém Meziříčí, neboť by se tím mohly naplnit jak dopravní parametry
nově požadované zatížitelnosti mostu a rozšíření vozovky pro plynulý provoz, tak i uchování architektonické hodnoty prvorepublikové konstrukce mostu,“ dodal Macků.