Příběh Olgy Joklové: Vysočina potřebuje kamenný hospic

Olga Joklová s Jitkou Čvančarovou

Smutná zpráva o úmrtí Olgy Joklové se objevila na Občasníku už v neděli večer. Olinka zemřela doma v přítomnosti maminky a pracovnic domácího hospice Vysočina.  Příběh Olinky znovu nastoluje otázku vybudování „kamenného“ hospice a tím zkompletovat stávající a jistě potřebné služby péče o umírající pacienty.

„Měli jsme čest Olince pomáhat a ona byla myslím ráda. Byla to obdivuhodná mladá žena, to stejné platí i pro její maminku. Bez péče maminky by tu s námi Olinka tak dlouho nebyla, “ říká ředitel hospicového hnutí Vysočina Petr Havlíček.

Logo Domácí hospic Vysočina

Domácí hospic nabízí nemocným možnost zůstat doma s rodinou. Někdy to ale není z rodinných důvodů vhodné a nožné. Když rodina nezvládne domácí péči, začíná hledání vhodného zařízení. Na Vysočině podobné „kamenné“ zařízení dosud chybí.

Poslání pomáhat lidem ohroženým izolací v období vážné nemoci, stáří, umírání a v době po úmrtí někoho blízkého se snaží naplňovat domácí hospic Vysočina.Toto poslání naplňuje hospic Vysočina  praktickým poskytováním i rozvíjením hospicových služeb, služeb pro seniory a dobrovolnického programu.

Vít Kaňkovský

„Zeptáme-li se pacientů, trpících nevyléčitelnou nemocí, zda chtějí poslední týdny svého života strávit v nemocnici, pak v naprosté většině případů uslyšíme rezolutní NE. A stejně tak je třeba vnímat i názor některých těžce nemocných, že si netroufají vzhledem k vážnému stavu zůstat ve svém domově, protože se cítí být na obtíž svým blízkým a přitom bytostně odmítají nechat se hospitalizovat v nemocnici,“ vysvětluje lékař a zastupitel Vít Kaňkovský.

Když rodina nemůže mít nemocného doma, nastupuje snaha o vytvoření hospicového prostředí: pokoje s lůžkem pro nemocného a doprovázejícího.

Hospicové prostředí poskytuje péči lékaře, zdravotních sester, sociálního pracovníka, psychologa a duchovního v domácím prostředí. Společně pomáhají nemocnému  kvalifikovaně zvládat bolest a další průvodní jevy terminální fáze onemocnění.

Principiální podstata hospiců je základ ve slově host. S hosty a pohostinností to bývalo odjakživa složité, stará moudrost však učí: Host do domu – Bůh do domu. Hosta si máme vážit. I toto je patrně jednou z myšlenek novodobých hospiců – neměly by být jen funkční noclehárnou a čekárnou na poslední chvíle života, ale místem, kde je každý hostem, nota bene váženým a vítaným.

„Kamenné hospice poskytují paliativní péči lidem o kterých víme, že je medicína nedokáže uzdravit,“ říká ředitel vysočinského domácího hospice Petr Havlíček.

Ideálním stavem hospicového hnutí by byla možnost volby různých alternativ péče o nemocného. „Musí se změnit situace kolem financování, nikdo z nás nemá smlouvy na poskytování služeb s pojišťovnami. V naší legislativě nenajdete pojem domácí hospicová péče,“vysvětlil ředitel Havlíček.