Problém křesťanské víry iráckých uprchlíků: církve se geograficky odlišují

Mezi iráckými uprchlíky a místními obyvateli je nejenom jazyková bariéra, ale zřejmě i bariéra církevní. Ve střední Evropě působí církev západního obřadu, na Blízkém východě jsou církve východního obřadu. Uprchlíci pravděpodobně geograficky patří ke křesťanské církvi východního obřadu.

V současné době existuje 21 církví východního obřadu. Všech těchto jednadvacet východních církví spolu s církví latinského obřadu tvoří jednu Katolickou (obecnou) církev. Nejblíže z evropských církví má k Iráku řecko-katolická církev.

Řecko-katolická církev působí i v Jihlavě, pro bohoslužby využívá jako farní chrám kostel sv. Ignáce na Masarykově náměstí. Jejím duchovním otcem je v Jihlavě otec Vasyl, řecko-katolická farnost v Jihlavě spadá pod brněnsko-olomoucký děkanát.

„Římskokatolická církev to bere více rozumem, my to bereme více srdcem,“ vysvětlil hlavní rozdíl otec Vasyl. Zatím nebyl od uprchlíků z Okrouhlíku žádný zájem o kontakt s řecko-katolickou církví.

Řecko-katolická církev funguje na principu apoštolského exachátu.

Vznik apoštolského exarchátu pro katolíky východního obřadu v ČR v roce 1996 je zvláštní tím, že není připsán žádné z církví východního obřadu, ale je určen pro všechny katolíky východního obřadu – Čechy, Moravany, Ukrajince, Slováky, Rusíny a příslušníky jiných národů – žijící na území ČR, a je přímo podřízen Apoštolskému stolci.

Jinými slovy může být církví sui iuris, která nepatří vysloveně do žádné z těchto třinácti církví, ale je s ostatními jmenovanými církevmi ve společenství jedné byzantské tradice a obřadu. Apoštolský exarchát v ČR však není jedinou výjimkou. Obdobný charakter mají též jiné exarcháty pro katolíky byzantských obřadů např. také v Bulharsku.