Projev ředitele ICOM Zdeňka Kratochvíla v Humpolci ke stěhování autobusového nádraží

Na jednání zastupitelstva města Humpolce k záměru stěhování dostal slovo i majitel firmy Icom transport Zdeněk Kratochvíl:

„Děkuji panu starostovi za slovo. Chtěl bych říci, že jsem při poslední veřejné diskusi v kinosále dostal výtku, že nepatřím do Humpolce. Ale já sem patřím. Nechal jsem si zpracovat rozbor, jak moc patříme nebo nepatříme do Humpolce. Městská kasa na daních dostává z našeho podnikání necelý milion korun. Ročně. Jsme tady jedenadvacet let. To je o těch penězích a o tom, jak moc jsme v Humpolci doma. Naše činnost v Humpolci není jenom autobusová doprava. Naše činnost v Humpolci je především kamionová doprava. To je to stěžejní, co nás živí. To je to ziskové pro naši společnost. To je to, proč můžeme vozit cestující krásnými autobusy.  To za prvé. Za druhé to není vůbec o autobusovém nádraží, protože jak jsem se dozvěděl, před několika lety jsme odkoupili pozemky pro výstavbu nového autobusového nádraží. Veřejnost už několik let ví, že bude nádraží nové. Současné nádraží je dosluhující a už se do něj neinvestuje. Pak vznikl jeden problém: přišla společnost, která si vytipovala pozemek pro vybudování obchodního domu. Byli jsme požádáni, abychom ustoupili a vybudoval se na našich pozemcích. Panu Rýznerovi (nabídl dar pět milionů korun městu na odkoupení pozemku) , že jsme nebyli ti, kdo by šel za investorem a řekl jemu neprodávejte. Je to solidní společnost, dala dobrou cenu, k městu se chová slušně. My prodáváme včetně budovy, zkuste si odhadnout, jakou má hodnotu. Pan Rýzner chce o tři sta metrů dál postavit stejnou škatuli o které dnes říká, že je to špatný. Možná jsou za tím i třenice na politické scéně. Dokonce jsem se dozvěděl, že obměkčí některé zastupitele. Jeden zastupitel (asi šlo o zastupitele a předsedu KDU-ČSL Humpolec Jana Máchu – pozn. autora) mi řekl: Já vám to nemohu prodat. Obchodní dům by mi konkuroval! To mi řekl zastupitel, který má zastupovat občany! A pokud tuto větu vysloví, tak se dopouští i protiprávního jednání. Vždyť přeci konkurence je to, proč jsou služby za přijatelnou cenu. Jenom konkurence může dotlačit k tomuto.

Ředitel ICOMu Zdeněk Kratochvíl mluví k zastupitelům Humpolce

To je ode mě jenom taková předmluva: mám zpracované od právní kanceláře stanovisko. Jsou tam výrazy jako „šikanózní“ a blablabla. Jsou zpracovány i výroky Nejvyššího soudu i přehled, že pokud by nám někdo bránil zajíždět nákladními auty na to autobusové nádraží, tak že bychom se mohli pustit i celkově do územního plánu. Ale to je názor právníků. Já bych nechtěl vystupovat jako někdo, kdo nechce dobro pro město Humpolec. To je vidět i na našem podnikání: Máme nejlepší autobusy v republice. Slyšel na besedě v kinosále, že naši řidiči jsou šikovní. To mě potěšilo a děkuji za to. Kdyby nebyla konkurence, tak bychom možná jezdili se starými Karosami za podstatně vyšší ceny.

Co je podstatné: jsem placený za to, že naše společnost bude prosperovat. Nebudeme vyhazovat peníze do něčeho, co je drahé a nemá to žádnou cenu.

Je tu otázka, o které si musíte Vy rozhodnout: My to staré autobusové nádraží provozovat nebudeme. Skutečně nebudeme. My vybudujeme nové autobusové nádraží. A pokud si myslíte, že tu nové autobusové nádraží nebude – OK. Nebude. Nechci se s městem, kterého si vážím, nechci se sním dohadovat. Pak to budou pouze zastávky pro naše autobusy. Nemáme povinnost pouštět na tyto naše zastávky cizí dopravce. To je to, co skutečně říkám. My chceme vybudovat autobusový terminál, pak máme ze zákona povinnost na tento terminál pouštět ze zákona každého dopravce za stejných podmínek. Pak mají všichni dopravci stejné podmínky včetně nás.

Já sem nepřišel sem diskutovat, jsem pověřen představenstvem a akcionáři nějak konat. Konat v souladu se zákony. A je jen na městě Humpolci, jestli se rozhodne: Chceme autobusové nádraží nebo nechceme autobusové nádraží. Město Humpolec se může rozhodnout,že autobusové nádraží postaví jinde.

V žádném případě neporušíme slib a dohodu s investorem, který má o (staré) autobusové nádraží zájem. Jsme lidi. Postavme se vždycky na druhou stranu: jestli mi někdo bude dělat překážky, bude mi dělat problémy a bude chtít, abych mu svou věc prodávat levněji než někomu jinému – nechci říct jak bych se zachoval. Přemýšlejte, jak by jste se zachovali Vy.

To je všechno, co jsem Vám chtěl sdělit. Děkuji za pozornost!

Odmítám diskusi, všechno jsem řekl.