Robotkovy deníky: Slib věrnosti vůdci splním jako sudetští Němci republice (květen 1940)

Generálmajor in memoriam Josef Robotka si zapisoval své zážitky z doby Protektorátu Čechy a Morava do osobního deníku. Slib věrnosti musel Robotka složit jako každý jiný veřejný představitel v Protektorátu. Robotka byl ve čtyřicátých letech vládním úředníkem, později se zapojil do odbojové činnosti ve skupině známé jako „Rada tří“.

Josef Robotka v uniformě štábního kapitána ČSR

8. května 1940

Dnes jsem byl nucen okolnostmi podepsat půlarch německého válečného papíru s následujícím předtiskem:

Slib podle  § 2 odst. 1 dekretu státního prezidenta ze dne 8. března 1940 č. 83 Sb.

„Slibuji,že budu Vůdce Velkoněmecké říše Adolfa Hitlera jako ochránce Protektorátu Čechy a Morava poslušen, že budu zájem Velkoněmecké říše ku prospěchu Protektorátu Čechy a Morava podporovati, nařízení hlavy Protektorátu Čechy a Morava a jejich vlády plniti, zákony zachovávati a své úřední povinnosti svědomitě zachovávati.“

Zvláštní úvahy k tomuto tekstu nemám.

Slib splním tak, jako smlouvy plnil nynější „ochránce“ Protektorátu a představitelé jeho „šlechetného“ režimu z řad sudetských Němců, kteří také jednou slibovali.

——————————————-

Natištěný slib doprovázel přípis okresního úřadu tohoto znění: „V příloze zasílám Vám slib, který opatřete vlastnoručním podpisem a neprodleně vraťte.“ Nařízení jsem tedy splníl.

10. května 1940

Zatímco nad životním prostorem protektorátním vládne hluboký mír a jarní slunce žhne životodárnými kaloriemi nejcivilizovanější evropské země svíjí se pod novým novým bleskovým náporem Avarů XX. století, jejichž vůdce dnes v 02hod. nařídil dosud vítězné branné moci převzíti všemi prostředky ochrany neutrality Holandska a Belgie.

Od ranních hodin křápe Deutschlandsender o dvou memorandech, jež byly zaslány vládám jmenovaných států – zkrátka pistoli na psa a buď jdeš pod ochranu Velkoněmecké říše neo tě zničíme.

Zatím se zdá, že jak západní státy, tak i Spojenci o tomto zoufalém činu věděli a že jsou tudíž na bleskový úder připraveni – zaútočili Spojenci přes Belgii a Holandsko sami – jak lze cítit z projevu Hitlerova, jež adresoval vojákům na západním valu a v kterém prosí všechna božstva o pomoc – poněvadž tento zápas rozhodne o osudu německého národa na celé tisíciletí.

Dejte ó slovanští a románští bohové, aby se tento osud opravdu rozhodnul.

Na rozdíl od předchozích rozhlasových relací hlášení u příležitosti předchozích bleskových úderů , dnešní rozhlasové relace nehlásí dosud – a je již večer – žádných vítězství.

„Maršmusik“ ustala a hrají se vážnější (příležitostné) skladby za kterých se to německým hrdinům příjemněji umírá na belgických pevnostech. Obě královské vlády musely vypovědět válku Německu a tak konečně dochází k naplnění předpověď německých válečných teorií, že v budoucí válce nemůže Holandsko zůstat mimo.

V této osudné chvíli západní civilizace je důležité, že Adolf má frontu od polárního kruhu, až po vrcholky švýcarských Alp.Kolosálně „nataženou“ územím „chráněných států a volná záda – skvělý to požadavek německého generálního štábu od dob Bismarckových – není tak jistý. Není vyloučeno, že konečně tzv. „spojenec“ Josef Stalin vynese svého trumfa, anebo že jeho východní armády záhájí činnost.

Jsme opět konečnému vítězství blíž. Ubohá Belgie!

Děkujeme osudu, že jsme se jí v r, 1938 nestali. Ale ubohý německý národ po konečném vítězství.

(O přípravách na mobilizaci 1938 čtěte deníkové zápisky přímo zde)

Josef Robotka (poválečné foto)