„Rudá minulost“ náměstka Pavlíka: Ústavní soud rozhodne o archivním zákonu

Ústavní soud v horizontu několika týdnů rozhodne o osudu Archivního zákona s ohledem ochranu osobních údajů u archivních dokumentů mladších třiceti let. Tyto dokumenty mohou obsahovat osobní údaje žijících osob.

Případný nález Ústavního soudu může znemožnit další zkoumání „rudé minulosti“ náměstka hejtmana kraje Vysočina Josefa Pavlíka (ANO). Spěch je nutný. Rozhodnutí Ústavního soudu přijde v horizontu několika týdnů

Pavlík nepřiznal členství v KSČ, členství v Lidových milicích „nepodepsal“. Přesto existují dokumenty, které hovoří o Pavlíkovi jako o kádrové rezervě Lidových milicí. V životopisu politika Josefa Pavlíka jsou bílá místa. Zřejmě záměrně.

Začerněné osobní údaje v dokumentu z ledna 1989 naprosto znemožňují bádání v „rudé minulosti“ náměstka hejtmana Vysočiny Josefa Pavlíka.

V případě nálezu archivních dokumentů o „rudé minulosti“ Josefa Pavlíka z ledna roku 1989 mohou historici i laická veřejnost kvalifikovaně posoudit záznamy o povýšení na velitele družstva i informaci o kádrových rezervách. Když  nejsou jména začerněna.

Pokud si veřejně činná osoba jako zástupce občanů ve volené funkci přesně nepamatuje svou minulost, pak má své opodstatnění rozsáhlé bádání v archivech. Nalezené dokumenty pomáhají politikům rozpomenout se na vlastní minulost.

Pokud si politik nepamatuje, paměti pomohou dobové dokumenty. Dobové dokumenty z nedávné minulosti by politici nejraději zamkli do archivů, aby k nim nebyl veřejný přístup. Pak mohou svým voličům vyprávět jakékoliv pohádky o své minulosti naprosto bez rizika porovnání s dobovými dokumenty.

Kdo nezná vlastní minulost je odsouzen opakovat chyby, které už jednou ve svém životě udělal.