Sebevražda pplk. Houšky (1939): Ilegální síť zpravodajců Gestapu neprozradil

Houskadetail

AKTUALIZOVÁNO Podplukovník Houška znal největší předválečné tajemství zpravodajské služby československé armády – agenta A-54. Cena informací od agenta A-54 alias Paula Thümmela byla obrovská: například oznámil pět dní předem datum obsazení Československa. Informaci potvrdil ještě 12. a 13.3.1939. Plukovník Moravec konzultoval s pplk. Houškou (šéf německé sekce studijní skupiny) konzultoval situaci a žádal generála Fialu o adekvátní reakci. Ta ale nepřišla. Plukovník Moravec s jedenácti dalšími zpravodajskými důstojníky odlétá do Anglie. Pplk. Houška zůstává v Protektorátu Čechy a Morava.

Po okupaci Československa a likvidaci československé branné moci odchází pplk. Houška do civilního zaměstnání.  Stává se zástupcem ředitele Národního muzea.

Ještě před odchodem z armády se narychlo oženil, aby zajistil syna i matkou Emou, kdyby se s ním snad něco stalo.

„Co jindy trvalo půl roku, vyřídili dobří známí za tři dny, vojenští kněží se spokojili s 24 hodinami, Ema neměla si čas ani ušít kostým. Hlavní bylo, aby oba měli moje jméno – a třeba i pensi,“ napsal domů do Častrova Tomáš Houška v červnu 1939.

I po odchodu z armády do civilního sektoru zůstává Tomáš Houška věrným Čechem. Spolu s dalšími důstojníky pokračuje ve zpravodajské práci.

Tomáš Houška se v červenci 1939 setkává s důstojníky polské zpravodajské služby, kterým předává své znalosti o německé armádě.

Prostory Národního muzea jsou pro schůzky a shromažďování špionážních informací ideálním místem.  Kancelář Tomáše Houšky v Národním muzeu funguje jako místo soustřeďování zpravodajských informací, které Tomáš Houška osobně vyhodnocuje.

O úzké spolupráci s Tomášem Houškou mluvil po válce zpravodajský důstojník František Fárek z ilegální organizace „Konšelé“.  Prostřednictvím sítě kurýrů předávali „Konšelé“ důležité informace exilové vládě v Londýně.  Houškovu zpravodajskou práci Londýn ocenil pochvalným dopisem, který Tomáš Huška dostal 13. září 1939. Poděkování z Londýna předal Tomáši Houškovi přímo František Fárek s tím, aby si dopis přečetl na záchodě a okamžitě ho zničil.

Tomáš Houška dopis z Londýna nezničil, ale odnesl domů a zašil do křesla. Byl zatčen 14. prosince 1939 při domovní prohlídce bezprostředně po té, kdy jeden z gestapáků rozřezal křeslo. V něm byl zašitý dopis s poděkováním z Londýna.

Kriminálním komisařem Gestapa Fleischerem (přezdívaný Řezník) byl Tomáš Houška vyslýchán sedm dní. Informaci o agentovi A-54 neprozradil. Agent A-54 dodával československým zpravodajcům informace až do svého zatčení v březnu 1942. Tři dny po svých třiačtyřicátých narozeninách spáchal Tomáš Houška sebevraždu skokem z okna Petschkova paláce. Pohřben byl v rodném Častrově o tři dny později, 24.12. 1939.

Roku 1946 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka s účinností od 28.10.1939. Navržen na čestné občanství rodné obce Častrov.

 Medailon pplk. Tomáše Houšky i dalších důstojníků Československé armády je zaznamenán v knize Eduarda Stehlíka a Ivana Lacha „Vlast a čest byly jim dražší nežli život“ z roku 2000. Autor děkuje rodině za poskytnutí cenných osobních vzpomínek na pplk. Houšku.

Co číst dál?

Parašutista Pospíšil se měl připojit k OUT DISTANCE. Nestihl to.

Smrt poručíka Šrámka

Dobrovolní pomocníci zla: Český svaz pro spolupráci s Němci

Osudová místa Vysočiny:  Smrt v lese Sovovka si říkala „Josef“

Žádné odpovědi

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna