Šmejd unikl trestu díky nedbalé práci úředníků jihlavské radnice

Podomní prodejce lidově zvaný šmejd osobně prokazatelně nabízel  dne 9. 1. 2014 kolem 10:00 hodin podomním prodejem v prostorách domu na adrese Polní  8-14, Jihlava   obyvatelům domu služby společnosti RWE bez předchozí objednávky, ač podle čl. 9 tržního řádu je podomní prodej na území statutárního města Jihlava zakázán.

Magistrát města Jihlavy uznal šmejda vinným z porušení  tržního řádu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Podkladem pro vydání rozhodnutí bylo oznámení Městské policie Jihlava s úředním záznamem „o řešení oznámení občana“. Správní rozhodnutí jihlavské radnice potvrdil i krajský úřad.

Správní orgány obou stupňů se dopustily závažných procesních vad, když v podstatě neprovedly žádné dokazování.  Šmejd uspěl se soudní žalobou u krajského soudu, který vytkl správním orgánům obou stupňů nedostatečný popis skutku, s tím, že správní orgány obou stupňů porušily zásadu materiální pravdy, zásadu vyhledávací a vyšetřovací a nezjistily skutkový stav věci, když vycházely pouze z úředního záznamu městské policie Jihlava. Šmejd v soudní žalobě namítl, že spis neobsahuje nic kromě nedoloženého tvrzení městské policie o sdělení svědků.

Podle zdůvodnění soudního verdiktu byl šmejd povinen řídit se nařízením statutárního města Jihlavy a bez předchozí objednávky neobcházet byty a domy s nabídkou určitých služeb, a to bez ohledu na fakt, že jiné právní předpisy, ať už občanský zákoník nebo energetický zákon, v obecné rovině tuto formu podnikání nevylučují. Tuto žalobní námitku neshledal soud důvodnou.

Krajský soud ale uznal šmejdovu námitku povinnosti jihlavské radnice jako správního orgánu  všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena.

Šmejd jako žalobce uspěl se soudní žalobou proti rozhodnutí o svém potrestání.

„Jakkoli by bylo možné přisvědčit faktu, že žalobce byl v řízení pasivní, neměly správní orgány zcela rezignovat v otázce náležitého zjištění skutkového stavu, když je předpokladem pro správnou aplikaci hmotného práva náležitý procesní postup správního orgánu, v němž jsou vyhledány, opatřeny, provedeny a zhodnoceny potřebné důkazy ústící do správných a úplných skutkových zjištění a dokazování mělo být zásadně zaměřeno na znaky skutkové podstaty vytýkaného správního deliktu,“ stojí v rozsudku Krajského soudu.

Jihlavská radnice jako správní orgán měla podle soudního výroku s ohledem na podstatu projednávané věci provést výslechy osob uvedených v záznamu městské policie, přičemž vyloženě se nabízelo minimálně vyslechnout oznamovatele správního deliktu, případně též zasahující městské policisty či obyvatele domu označené městskou policií jako „svědkové události“. Informace získané z těchto výpovědí mohly sloužit nejen k porovnání s údaji získanými výslechem samotného žalobce (byť ten by byl oprávněn svou výpověď odepřít), ale zejména k náležitému zjištění a objasnění skutkové podstaty vymezeného deliktu.