Soud zamítl žalobu proti ředitelské důtce v Třebíči

Krajský soud v Brně zamítl žalobu rodičů nezletilého žáka jedné z třebíčských základních škol proti udělené ředitelské důtce. Podle neoficiálních informací byly důvodem pro udělení ředitelské důtky špatné vztahy v dětském kolektivu.

Proti udělení ředitelské důtky se rodiče odvolali. Ředitel školy reagoval sdělením, že udělování důtky nespadá do režimu zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád). Proto se nejedná o správní řízení.

S tím se ovšem rodiče potrestaného žáka nesmířili a zažalovali základní školu i město Třebíč jako zřizovatele školy u Krajského soudu v Brně.

Žalobou ze dne 26. 1. 2019 se rodiče dle formulace žaloby domáhali, aby soud rozhodl tak, „že žalovanému se ukládá, aby rozhodl o odvolání žalobkyně ze dne 8. 2. 2018 ve lhůtě 30 dnů od právní moci
rozhodnutí.“

Soud ve svém verdiktu konstatoval, že byla žalobkyni udělena důtka ředitele, která je řazena mezi výchovná opatření (resp. kázeňská opatření) ve smyslu § 31 odst. 1 školského zákona. Školský zákon v citovaném
ustanovení výslovně uvádí několik typů kázeňských opatření – podmíněné vyloučení ze školy; vyloučení ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.
Prováděcí předpis, kterým je školská vyhláška uvádí v § 17 odst. 3 výchovná opatření, která lze žákovi uložit při porušení povinností stanovených školním řádem, přičemž se jedná o napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele a důtku ředitele školy. Z interpretace tohoto
ustanovení vyplývá, že důtka ředitele patří právě do skupiny kázeňských opatření, která nemají žádné právní důsledky pro žáka nebo studenta.

Na udělení důtky jako kázeňského opatření by podle soudu měli rodiče adekvátně reagovat, ať již případně snahou o pozitivní změnu v chování potomka, či vzájemnou komunikací se školou za účelem odstranění možných nedorozumění, která mohou vniknout na obou stranách. Touto
reakcí by ovšem primárně neměla být (za srovnatelných okolností) obrana cestou práva.