Tajné! Spis „VKPR“ Státní bezpečnosti popisuje tragédii velkomeziříčského povstání

Už v roce 1949 se objevila první tajná analýza velkomeziříčské tragédie. Podle spisové značky „VKPR“ byla analýza zřejmě určena pro Vojenskou Kancelář Prezidenta Republiky a vypracovala ji Státní bezpečnost. Zpráva detailně popisuje průběh velkomeziříčského povstání od shromáždění bojovníků oddílu „Tau“ v zámecké zahradě (6.5.1945) až po tragický přepad velkomeziříčské radnice asi třicetičlenným oddílem německého Jagkomanda. Stráže u radnice obsazené revolučním národním výborem nestřílely v domnění, že partyzáni přivážejí další německé zajatce.

Impulsem výzva z Londýna?

Impulsem k zahájení velkomeziříčského povstání byla patrně rozhlasová výzva z Londýna, aby Morava pomohla povstání v Praze. Výzva byla následně potvrzena radiogramem pro partyzánské vysílačky podepsané Masarykem a Ripkou.

Reakční a pokrokový RNV

Dopoledne šestého května vzniká „reakční“ národní výbor pravičáckých soc. demokratů, lidovců a národních socialistů. Předsedou měl být F. Drápela, důležitou roli měl mít i továrník Jelínek se kterým komunistický odboj odmítal spolupracovat. Kolem 10h dopolední změnil komunista Jindřich Nováček své rozhodnutí vystoupit z ilegality až za dva dny a vytvořil pokrokový národní výbor. Reakční národní výbor pod vedením F. Drápely tiše zmizel z radnice.

Neohlášený přepad

Tři kilometry před Velkým Meziříčím zřídili povstalci předsunuté stanoviště vybavené polním telefonem. Předsunuté stanoviště ale radnici nevarovalo, k radnici přijíždí třiceti-členný oddíl jagkomanda na třech automobilech se dvěma tanky. Na vojenský rozkaz k ústupu z radnice Revoluční národní výbor nereagoval a není jasné, zda jej dostal.

Přemístění Špilera

V kritické situaci místní občan Špiler zřejmě uzamkl zadní východ z radnice. Rukojmí zadržení Němci neměli možnost úniku. Ihned po revoluci byl přemístěn z Velkého Meziříčí do severních Čech (snad Mimoň).

Nejasná role plk. Veselého-Štajnera

V tajné zprávě je zmiňována nejasná role vojenského zmocněnce „Rady tří“ plk. Veselého-Štajnera. Po příchodu Rudé armády se choval jako energický velitel města a například nedovolil fotografování mrtvých rukojmí. Naopak povolil vyvěšení plakátů o pomoci hraběte Podstatzky-Lichtenstein českému odboji.