Technické fórum 2015 naznačilo trendy krajského školství na Vysočině

Celodenní program nabídl vedle odborných příspěvků týkajících se zavádění technického vzdělávání do škol i diskuzi o potřebných koncepčních a systémových změnách v oblasti vzdělávání a často se účastníci věnovali otázkám propojení firem – byznysu a výzkumu, povzbuzení zájmu o studium technických oborů nejen mezi žáky, ale i mezi rodiči.

Náměstek Joukl: Kaipan „mastí“ dvě stě

Při příležitosti konání konference předala radní Kraje Vysočina Jana Fialová a náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy a majetku Libor Joukl zhruba třicítce firem poděkování Kraje Vysočina za spolupráci s technickými a dalšími školami zřizovanými Krajem Vysočina. „Díky firmám a jejich velkorysosti se na Vysočině daří zavádět do výuky nové prvky a volnočasové mimoškolní aktivity – našli jsme společný cíl – zatraktivnit výuku i pro potenciální žáky středních škol a vsadili jsme na praktické projekty samotných studentů. Pokud mám být konkrétní zmíním jednu z posledních novinek příštího školního roku, a to projekt Kaipan – postav si své auto. Díky firmám si budou moci vlastní vůz sestavit místo studentů pěti škol, studenti na sedmi středních školách,“ informovala Jana Fialová. Kraj Vysočina přistoupil ke všem proaktivním aktivitám z důvodu stálého nedostatku vhodných pracovníků resp. technicky vzdělaných pracovních sil. Veškeré aktivity proto soustředil na otevřenou masivnější prezentaci perspektivních oborů, v nichž není problém sehnat zamětnání. „Žáci si budou moci ve škole postavit auto Kaipan, které „mastí“ až dvě stě kilometrů za hodinu na uzavřeném okruhu,“ doplnil náměstek hejtmana Libor Joukl.

Petr Bannert, ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a sportu

„Chceme se více zaměřit na manuálnost žáků už na základních školách. Zaměřit se především na druhý stupeň základní školy, kde se mohou žáci setkat s praktickým vyučováním, to ale často nahrazuje práce s PC nebo práce s digitální technikou. Alternativu do budoucna doporučíme pojmout jako nabídku manuálních aktivit.“ V rámci přednášky Petra Bannerta byl představen projekt 3+3+3 zaměřený na polytechnické vzdělávání. Podpora bude nově nabízena mateřským a základním školám formou fondu soustředěného z prostředků kraje, ministerstva a partnerů –bude určen např. pro dokoupení technických stavebnic (i těch, ke kterým Kraj Vysočina poskytuje odborné metodiky zdarma), podporu financování vzdělávání  apod.  Žádosti o podporu bude administrovat a vyhodnocovat kraj. Do této aktivity nabídnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se prozatím přihlásily pouze dva kraje – Kraj Vysočina a Plzeňský kraj. V rámci programu konference byly představeny i vhodné technické stavebnice a projekty zaměřené na technickou práce z reálného prostředí.

Eduard Muřický, náměstek ministra  průmyslu a obchodu řídící sekci průmyslu

„Jsme průmyslová země. Produktivita práce i zaměstnanost rostou, i to je známka toho, že průmysl je zdravý. Potřebuje však svou konkurenční výhodu, což je v tomto případě tým schopných lidí. Vysočina směřuje díky svým aktivitám podporujícím technické vzdělávání přesně tam, kam  si průmyslové společnosti i ministerstvo přejí. Tato konference pořádaná Krajem Vysočina by měla dát trend, jak spolupracovat v rámci škol a firem.“

Michal Štefl, viceprezident Hospodářské komory ČR

„Otevřeme dětem a dospívajícím svět vědy, techniky a výzkumu, propojme školy všech stupňů s podniky. Ustupme od systému financování na žáka a hlavně, přesvědčme rodiče, že učňovské vzdělání může být chlouba, nikoli ostuda.“

V současné době studuje technické obory na Vysočině 5931 studentů. Kraj Vysočina v rámci stipendijního programu podporuje vybrané středoškolské obory (nejen technické) částkou zhruba 3,3 miliónů korun ročně. Veškeré motivační aktivity Kraje Vysočina se pozitivně promítly do vyššího počtu zájemců o technické vzdělávání v novém školním roce 2015/2016. Kraj Vysočina v letošním roce opakovaně přistoupil i k finanční podpoře technických aktivit na základních školách. Jde o zcela ojedinělý přístup k práci s budoucími studenty na školách, které kraj nezřizuje. Tato praxe je v rámci ČR spíše ojedinělá.