Ústavní soud zamítl stížnost na policejní razii v sídle Energetického regulačního úřadu

Demonstrace policejní síly? Tři desítky policistů prohlíželi před třemi lety prostory Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v Jihlavě a dislokovaných pracovištích v Praze a Ostravě. Hledal se jmenovací dekret bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké jako místopředsedkyně ERÚ.   Policie hledala v počítačích ERÚ elektronická data z předchozích konverzací před samotným jmenováním, která by mohla osvětlit motiv jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. do funkce místopředsedkyně ERÚ.

Je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení nemohou spoléhat na to, že předsedkyně regulačního úřadu Vitásková jako podezřelá osoba vydá důkazy svědčící o její vině dobrovolně na základě písemné žádosti policejního orgánu. Mimo jiné byla vydána žádost policejního orgánu o zaslání jmenovacího dekretu Vesecké s ručně psanou poznámkou „nevyhovět“.

Policie při prohlídkách kanceláří  například zabavila dopis místopředsedkyně JUDr. Renaty Vesecké tehdejšímu ministru vnitra Milanu Chovancovi a lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci JUDr. Renaty Vesecké.

policieTrestní řízení bylo jihlavským soudem vedeno o otázce, zda předsedkyně Energetického regulačního úřadu byla oprávněna ustanovit do pracovněprávního vztahu se státem bývalou nejvyšší státní zástupkyni JUDr. Renatu Veseckou.

Podezřelá  Vitásková byla předsedkyní tohoto úřadu a ostatní zaměstnanci podléhali její personální pravomoci.

Policejní detektivové při domovních prohlídkách nemohli domnívat, že by případné žádosti policejního orgánu byly vyřízeny objektivně. Důvodnost těchto obav později prokázaly ručně psané poznámky na předchozích žádostech policejního orgánu.

Policie na příkaz jihlavského soudu žádala předložení jmenovacího dekretu Vesecké podle trestního řádu.

Podle argumentace Energetického úřadu absentovalo jakékoliv poučení o povinnosti součinnosti s policií a možných následcích nevyhovění. Žádný právní subjekt nemůže vydávat policii listiny týkající se personálních věcí zaměstnanců „jen tak“.

Je povinností policistů, kteří takové informace požadují, aby důvod a zákonnou normu, na jejímž základě postupují, dokázali uvést.

Činnost státních orgánů, včetně orgánů činných v trestním řízení, nemůže být projevem libovůle, ale jen zákonného oprávnění. Při nařizování prohlídky tedy mělo být nejprve ověřeno, zda byl Energetický regulační úřad byl řádně vyzvána k vydání předmětného dekretu. To tím spíše, když byla prohlídkou ve věci, kde šlo o vydání písemnosti uchovávané orgánem státu, nehrozilo její zničení, její obsah byl veřejně znám (informace o jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. místopředsedkyní ERÚ je běžně dohledatelná na internetu a byla v novinách).

Právě uvedené aspekty jmenovacího dekretu vyvolávají pochybnosti i o možnosti nařízení prohlídek jako úkonů neodkladných či neopakovatelných.

Ústavní soud v kauze oprávněnosti prohlídek Energetického regulačního úřadu připomněl, že není další instancí v soustavě soudů.  Není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Úkolem Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti je ochrana ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů jsou záležitostí obecných soudů.

Je úlohou okresních soudů, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro aplikaci toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily.

Zásah Ústavního soudu je na místě toliko v případě těch nejzávažnějších pochybení představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak kdyby závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle. To však Ústavní soud v posuzované věci neshledal.

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna