Viktor Ujčík: Fámy o sobě nesleduju

Viktor Ujčík se k anonymům v socální síti vyjádřil teprve ve chvíli, kdy anonymní zprávy začaly atakovat dobré jméno klubu v souvislosti s jeho zdravotními problémy po přestupu do Jihlavy.

Viktor Ujčík (Zdroj: HC DUKLA JIHLAVA)

Jaký pocit jsi měl z těch zpráv o sobě a ceně přestupu do Jihlavy v sociálních sítích?

Facebook nemám. Sociální síť jde nějak mimo mě. Zase až tak moc mi nezáleží na tom, co si o mě myslí anonymové. Anonym si léčí svoje mindráky, může si říkat co chce. Poslední dobou se hromadí výpady proti Dukle Jihlava, tak na to budu reagovat. Zpětným pohledem nebyla situace s přestupem šťastným řešením, ale v té době to nikdo nevěděl. Byl jsem oslovený z Jihlavy, jestli bych se nechtěl vrátit a odehrát dva až tři roky v Dukle Jihlava. Bohužel to dopadlo zdravotně tak, jak to dopadlo. S podpisem smlouvy v Jihlavě jsem čekal dokud šlo čekat. Zkusil jsem si letní trénink, zkusil jsem zátěž kolena. Pan docent Kolář mi tehdy řekl: „Může to být dobré a taky nemusí.“ Rozhodl jsem se zahrát si v Jihlavě, zdravotně to nevyšlo. Nikdo to nevěděl dopředu. V druhém zápase za Jihlavu mě píchlo v koleni a věděl jsem, že to je špatné. Že půjdu na operaci. Nevěděl jsem, jestli zdravotně budu fit nebo ne. Proto jsem se v prvním zápase po Novém roce rozhodl skončit. Skončit s nejistotou v týmu, jestli se na mě může spoléhat. Bylo to takové ano a ne.

A když si to o sobě čteš?

Jsou typy lidi, kterým se zavděčit ani nechci. Nepotřebuju. Na sociální síti byla uvedená nějaká částka za můj přestup. Za tři zápasy jsem dal gól a oni tam uvedli, že můj gól vyšel na milion korun. To bylo na těch anonymních stránkách.

Kolik je na tom pravdy?

Tam jsou částky včetně DPH. Klub je plátcem DPH, takže mínus DPH. Částka za přestup byla asi třista čtrnáct tisíc, asi sedmdesát tisíc přispěli fanoušci. Za to jim chci poděkovat a také sponzorům, navýšili kvůli mě reklamní plnění. Prodalo se přes třicet dresů s mým jménem.Speciální edice po patnácti stovkách. Jeden dres se vydražil za cenu přes pět tisíc. Zvedla se návštěvnost na zápasy. Od klubu jsem dostal dvě výplaty od podpisu smlouvy. Po zranění jsem neměl výplatu, když jsem byl na operaci a rekonvalescenci.

Tvůj plat?

Nemám se za co stydět. Bylo to asi sto tisíc měsíčně za dobu, co jsem hrál. Plus DPH. Platím daně, sociální i zdravotní pojištění. Mám tady v Jihlavě trvalé bydliště a platím tu i daně. Chtěl bych to říci na rovinu. Bylo to plánované jinak. Snažil jsem se působit na tým, tvrdě pracovat v tréninku. 

Plánovalo se tvoje angažmá na víc sezón?

Přesně tak. Minimálně dvě. Chtěl jsem odehrát jednu sezónu a pak prodloužit smlouvu. Když bude zdraví. Fyzicky jsem cítil, že na to mám. Měl jsem hlad po vítězství v zápasech, kde jsem hrál. Všechny tři zápasy jsme vyhráli. Bohužel zdraví řeklo ne.

Přechod do Jihlavy tady začal trenérskou kariéru. Byla by trenérská kariéra v Jihlavě  bez hráčského přestupu?

Takhle to nemůžu říci. Rozhodlo prostředí a podobná filozofie. Možná by to bylo ve Vítkovicích, možná tady. Líbí se mi styl, jak se dělá hokej v Jihlavě.

Pokračování rozhovoru: Malé kluky musí hokej bavit!

Co číst dál?

Na vyhlášení „Sportovce Jihlavska“ chybělo FORUM JIHLAVA

„Černý start“ u mládeže Rebelů? Měli jim odebrat dotace

Havlíčkobrodské děti se dostaly do Základny hokejových mistrů

Cestářské nákupy minulosti: soutěžilo se s diskriminačními podmínkami

Obhájce Foltýna: „Dozvěděli jsme se o utajené části spisu“