Výlety s Občasníkem: Za obléhacími stroji na zříceninu Zubštejn

AKTUALIZOVÁNO Hrad byl vystavěn ve 13. století – připomíná se v r. 1214 – jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku a náležel později Pernštejnům. V r. 1348 se připomíná jako pustý. Byl však znovu obnoven jako zeměpanský majetek, jímž zůstal až do první poloviny 15. století. V té době jej markrabě Albrecht postoupil Janu z Pernštejna. Tím ztratil hrad svou funkci, chátral a v druhé polovině 15. století byl pustý. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Dodnes z něho zůstaly jen zříceniny, které jsou svědectvím jeho někdejší mohutnosti.

Obléhací stroje na Zubštejně

Obléhací války byly jednou z nejdůležitějších složek středověkého válečnictví. Ve středověku bylo mnohem častější obléhání než skutečné bitvy. Obléhání bylo totiž levnější záležitostí (hlavně co se týká peněz a lidských životů) než bitvy. Obléhatel po vítězném obléhání navíc získal mnohem více území a zisků než kdyby svedl bitvu.

Obléhací prak je jedna z nejúčinnějších a kupodivu i nejpřesnějších obléhacích zbraní. Prak dokázal vrhat projektily o velké hmotnosti a ničit i mohutné zdi. Pracoval na principu protizávaží, které bylo známo již z antiky. Praky tohoto typu se nepochybně vyskytovaly i na našem území, například za husitských válek.

 

Obléhací věže se používaly přibližně od 10. století př. n. l. až do konce středověku. Věž byla často opatřena koly (většinou čtyřmi), po kterých byla posouvána k hradbám. Byla vyšší než hradby, aby lučištníci, umístění na vrchu věže, měli možnost vyčistit svou palbou cimbuří. V některých případech byly nižší patra obléhací věže opatřena beranidly, která ničila hradby.

Katapulty tředověku byly používány při obléhání měst, pevností či hradů, obzvláště za účelem zboření nebo poškození hradeb a tím umožnit proniknutí útočícího vojska. V novověku je téměř zcela nahradila děla.

Kudy na Zubštejn

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Na okrraji obce je malé parkoviště odkud je ke hradu necelých pět set metrů.

Pokud se nechcete trmácet do vysokého kopce, můžete se vypravit na rodinný výlet na pstruhy do Sedlejova u Telče (více zde) nebo na místo Cimrmanovy detrainizace (více zde).

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna