Výpověď zemského velitele SNB o vyzbrojování KSČ před Únorem 1948

vesely-steinerPlukovník Karel Veselý-Štajner byl před Únorem 1948 zemským velitelem Sboru Národní Bezpečnosti. Po Únoru 1948 se ocitl jako vězeň v Leopoldově. Na podzim 1952 popsal ve své výpovědi pro potřeby KSČ způsob, jakým SNB nelegálně vyzbrojovala stranické funkcionáře KSČ.

První případ byl z doby brzy po osvobození v roce 1945, kdy se na zemského velitele SNB Veselého-Štajnera obrátil bezpečnostní referent Ústředního národního výboru Karel Šváb a žádal kořistní zbraně k ochraně stranických sekretariátů KSČ.  „Je to pro lidi, kteří se vracá z koncentráků,“ tvrdil Šváb.  V té době měl snad každý člen odboje doma kořistní zbraň z odzbrojování Němců. Od Veselého-Štajnera dostal asi deset kusů pistolí parabellum se střelivem.

Nové pistole ráže 7,65mm ze strakonické zbrojovky dostala KSČ prostřednictvím zemského velitele SNB Veselého-Štajnera v létě 1945. Bednu pistolí dostal soudruh Hoffman ze stranického sekretariátu. Zemský velitel SNB úmyslně nehlásil tuto dodávku  na ředitelství SNB, aby se zpráva o ní neroznesla mezi reakčními důstojníky.

Do SNB měli být postupně začleňováni příslušníci Revolučních gard a bývalí partyzáni. Proti tomu na Moravě ostře vystoupili Šling a Bedřich Pokorný. Slánský nařídil Augustinu Schrammovi, aby partyzáni byli soustředěni do zvláštní jednotky pro potřebu vnitřní bezpečnosti. Stalo se tak na začátku června 1945. Veselý-Štajner vyslovil podezření o přípravě vojenského puče ke kterému měla být použita tato zvláštní jednotka.

Augustin Achramm

Na VIII. sjezdu strany měl Veselý-Štajner přednést jako vedoucí delegace partyzánů projev o významu takto vytvořené jednotky partyzánů-straníků jako úderného oddílu strany. Myšlenky tohoto projevu konzultoval vedoucí „partyzánského“ oddělení strany Augustin Schram přímo s generálním tajemníkem strany Slánským. Těsně před projevem dostal Veselý-Štajner pokyn od Schramma vypustit myšlenku o úderném oddílu strany z projevu a „promluvit podle svého“.

Někdy v lednu 1948 žádal Augustin Schramm od zemského velitele SNB Veselého-Štajnera dodávku samopalů, Dostal jen dva. „Při vyšetřování jsem získal dojem, že některý z vyšetřovatelů ví, k čemu měly samopaly sloužit,“ napsal plukovník Veselý-Štajner v dopise z 6.11.1952 .

Dne 27.5. 1948 byl Augustin Schramm zastřelen ve svém domě dávkou ze samopalu.

Z vraždy Augustina Schramma byli obviněni dva zřejmě nevinní mladí lidé (příznivci Jana Masaryka, Edvarda Beneše a dr. Milady Horákové) a ve zinscenovaném procesu byli odsouzeni a později popraveni, další lidé byli odsouzeni k pobytu ve vězení. Schramm sám byl předlistopadovým režimem oslavován jako mučedník komunismu (nikoliv zločinů komunismu, ale jako komunista – oběť „reakčních piklů“).

 

 

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna