Soud zrušil změnu Územního plánu Starého Bříště, omezovala místního farmáře

Krajský soud zrušil změnu Územního plánu obce Staré Bříště na Pelhřimovsku, která omezovala hospodaření místního farmáře. Farmář od roku 2004 využívá většinu svých pozemků ve Starých Bříštích k provozu zemědělské farmy s chovem daňků, jelenů, ovcí kamerunských a tyrolského šedého skotu. Obhospodařuje přibližně dvacet hektarů zemědělské půdy a deset hektarů lesů, přičemž malochov přispívá k udržování krajiny (spásání, přirozená rekultivace pastvin). Pastviny jsou vymezeny různými typy ohrad včetně elektrických ohradníků, které podle navrhovatele větším savcům nebrání v přirozeném pohybu a zároveň chrání porosty před divokými prasaty.

Původní územní plán Staré Bříště (po změně č. 1 z roku 2018) již nadregionální a lokální prvky Územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES), který je definován jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“. Nový návrh územního plánu naopak přináší takové změny v rozsahu a vedení prvků ÚSES, že podle farmáře znemožňují či značně ztěžují nezbytné ohrazení pastvin pro farmový chov zvířat. Dřívější umístění prvků ÚSES za dostatečné a funkční.

Navrhovatel proto nesouhlasí s aktuální podobu, ve které došlo k rozšíření nadregionálních a lokálních prvků ÚSES oproti předchozímu stavu v takovém rozsahu, že tyto biocentra a biokoridory nově vedou téměř přes většinu ploch nemovitostí navrhovatele, kde provozuje farmový chov zvířat a kde jsou dlouhodobě umístěny ohrazené pastviny pro tato zvířata.

Nový územní plán přináší plošný zákaz oplocování v plochách ÚSES a migračních koridorech velkých savců, což navrhovatel považuje za nepřiměřené omezení svého dosavadního zemědělského hospodaření. Podle něj jde o zásadní změnu oproti předchozímu územnímu plánu, který vymezoval nadregionální i lokální ÚSES přiměřeně a umožňoval běžný provoz farmového chovu s ohradníky.

Obec Staré Bříště ve svém vyjádření pro Krajský soud v Českých Budějovicích zdůrazníka, že vymezení prvků ÚSES v novém územním plánu odpovídá Zásadám územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR) a stanoviskům orgánů ochrany životního prostředí.

Farmář podle stavoviska obce neupřesnil, na kterých konkrétních pozemcích mu vymezení nových biokoridorů vadí, a tudíž jeho námitky nejsou dostatečně konkrétní. Podle obce Staré Bříště navíc v předchozím územním plánu již platil zákaz oplocení v koridorech ÚSES, farmář jej však porušoval (např. oplocením pozemků dříve volně přístupných zvěři).

Soud uznal námitky farmáře jako částečně důvodné. Jakkoli obecně platí, že neexistuje subjektivní právo vlastníka nemovitosti na stanovení konkrétního způsobu využití jeho pozemku, současně platí, že „pokud oprávněná osoba uplatní proti návrhu územního plánu námitky, je povinností orgánu vydávajícího územní plán rozhodnout o nich a důvody svého rozhodnutí vyložit.

Jakkoli územní plán jako relativně obecný nástroj územního plánování nemá a ani nemůže zohlednit veškeré skutečnosti vážící se ke každému konkrétnímu pozemku v regulovaném území, tak nelze rezignovat na odůvodnění změny funkčního využití území, resp. je opatřit pouze stručnými a zcela obecnými tvrzeními o potřebě takového opatření (zásahu do vlastnických práv jednotlivých majitelů pozemků).

Hodnoty chráněné územním plánem musí být nejen řádně pojmenovány a specifikovány, ale také odůvodněny.

O to více je tato potřeba podle soudu naléhavá, dozná-li funkční využití dotčeného pozemku zásadní změny (je určen k diametrálně odlišnému funkčnímu využití oproti předchozímu stavu) či je-li s určením (deklarováním) funkčního využití pozemku (plochy) spjat určitý zákonem předvídaný proces, který vyžaduje jisté procesní standardy odůvodnění. V takovém případě musí být tato změna v územním plánu vysvětlena a odůvodněna.

V souladu s principem právní jistoty má totiž každý právo znát důvody změn, jež se ho dotýkají. Nejen z tohoto důvodu je nezbytné zásadní funkční změny, které se dotýkají vlastnických práv subjektů v územních plánech, odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně, aby nebylo možno mluvit o zneužití práva a svévoli.