Řešení hluku z větrných elektráren je věcí spolupráce, chybí speciální metodika měření

Řešení hluku větrných turbín se dosud nestalo „standardním problémem“, jako je řešení hluku z dopravy. Chybí speciální metodika měření. Výrobci větrných turbín kladou velký důraz na maximalizaci energetického zisku, který je prvořadý. Menší pozornost je pak věnována možnost omezení hlukového znečištění snížením otáček rotoru větrné elektrárny, ať už v denních nebo nočních časech.

Projekty větrných parků se často setkávají s odporem veřejnosti, protože větrné parky nemusí být vhodné pro každou krajinu a mohou změnit vizuální i zvukový dojem z krajiny.

Odpor veřejnosti souvisí také s povědomím o negativních důsledcích větrných parků pro lidi a s místním jevem známým jako „ne na mém dvorku (NIMBY)“ . Jedná se o situaci, kdy jeden nebo více obyvatel odmítá projekt výstavby větrného parku, který je příliš blízko jejich domu, ze strachu z jeho očekávaných negativních důsledků.

Místní obyvatelé mohou odmítat nový projekt větrného parku, zejména pokud mají být větrné parky postaveny v jejich blízkosti. Postoj obyvatel k větrné energii je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících preference lidí ohledně větrných parků. V důsledku toho se věnuje stále větší pozornost společenské akceptaci jako nezbytnému aspektu rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů energie.

Provozovatelé větrných parků častu uvažují podle principu „znečišťovatel platí“ a uznávájí hodnotu vytvořeného zisku, z kterého pak hradí kompenzace místní radnici a obyvatelům.

Dobře nastavené plánovací procesy mohou vést k odlišným názorům investorů a místních úřadů, je však důležité pro udržení společné komunikace a „blízkosti“ zúčastněných stran.

Aerodynamický zvuk je dominantním zdrojem pro moderní turbíny větrných elektráren. Zvuk z moderních větrných turbín je převážně aerodynamický hluk s nejvíce slyšitelnou zvukovou energií na středních a vyšších frekvencích. Zvuk větrných turbín je relativně nepříjemný, pravděpodobně kvůli akustickým vlastnostem, jako je amplitudová modulace, která zvyšuje riziko obtěžování a narušení spánku. Další zdravotní účinky, které se alespoň do určité míry podobají stresovým příznakům, jsou připisovány infrazvuku, ale to není podloženo stávajícími znalostmi o hluku nebo obtěžování hlukem a tato tvrzení postrádají opodstatnění.

Existuje prostor pro snížení hluku a obtěžování hlukem, ale na úkor maximálního energetického výnosu.