Tomanec (Fórum): Změnil jsem názor na zimák!

Zastupitel Miroslav Tomanec (Fórum Jihlava) publikoval na sociální síti zásadní text, ve kterém přiznal změnu svého dlouhodobého postoje k rekonstrukci Horáckého zimního stadionu. Server Občasník již upozornil na změnu předvolebních slibů uskupení Fórum Jihlava krátce po volbách (více zde).

Pan Rostislav Krutiš ze Spolku fanoušků Dukly o mně píše v souvislosti s rozhodnutím o zimáku, že jsem změnil názor. Můj kamarád Jarda Matějka mně plísní za to, že jsem před volbami říkal něco jiného, než to, pro co jsem teď zvedl ruku .
Ano, je to pravda.

Žádná alternativa už v této situaci a v tomto čase není optimální, každá strana sporu má svoji pravdu a argumenty mají váhu a jsou opodstatněné. Je zde však ještě jeden úhel pohledu, který diskutéři při prosazování toho svého většinou vůbec neberou v potaz. Je to politické rozhodování, jeho systém a jeho hybatelé – když se jedná o veřejné peníze tak věc zcela zásadní. A něco takového nikdy nemůže rozhodnout jedinec ani úzká skupina. Je zapotřebí podstatné většinové shody a ústupků, jinak se nevyřeší nic.

Protože :

1. Co by se stalo, kdybych neustoupil a trval na svém, tedy hale na zelené louce za městem? Nic. Jenom by se dál rvaly obrovské peníze do zalátání těch největších problémů. Za 4 roky bychom byli opět bez jakékoliv konkrétního výsledku tam, kde jsme dnes, utápěli bychom se v nekonečných debatách jako garnitury před námi. Žádná strana by neměla sílu svůj názor prosadit a proto by nemohlo být ani žádné zásadní rozhodnutí. Ať se to někomu líbí ne, taková je dnešní realita, takto jsou rozdané karty.

2. Co by se stalo, pokud by se tedy opravila střecha a chlazení, dva největší problémy současné budovy v úhrnu v řádu stamilionů? Zapomeňme na to, že by se v dohledné době uvolnily další stovky milionů na výstavbu třetí plochy, byť třebas v kooperaci se státem, krajem. Proč? Nejakutnější, havarijní věci by přece byly vyřešeny na mnoho, mnoho let dopředu a podobných přání a potřeb je tolik, že by na to nestačilo pět rozpočtů města… Opět by se jen odkládalo, zvažovalo, diskutovalo, analyzovalo. Jako doteď. Ovšem nyní už bez tlaku padající střechy. Klídek, to počká. Taková prostě bohužel je konstelace a vůbec není pravděpodobné, že by hlavní politické síly nějak zásadně změnily své priority, protože k tomu je jejich voliči rozhodně nesměřují. V Jihlavě je spousty rovnocenných nebo důležitějších problémů. Ledaže by hokejisté vyhráli volby. Je to reálné?

3. Od samého počátku jsem prosazoval, že by to měla být hala krajská, pro celou Vysočinu, jenom tak by to mělo šanci provozně a ekonomicky, naše město na to samo rozhodně nemá. Vůbec jsem s tím neuspěl. Naplno jsem si to uvědomil při osobním rozhovoru s nejmocnější člověkem této oblasti, tedy náměstkem hejtmana pro majetek Martinem Kuklou z Počátek. Ten řekl zcela jednoznačně že něco jako krajská hala absolutně nebere v potaz ani jako výhledový koncept. Úplně zbytečné o tom vůbec uvažovat. A že by kraj v tom měl převzít nějakou iniciativu? Tak to už vůbec není myslitelné. Co s tím ? Krajské volby jsou za dva roky. Je v lidských silách změna? Ve městě nám to trvalo 5 let a to jsme byli u toho, tedy u svých voličů, každý den. Co ve velikém a roztříštěném kraji? Vůbec si to nedokážu představit, snad dokonce desitky let od rozhodnutí. Jinak tedy dalších nejméně 6 let pryč, protože už ted je jasné že dva roky do voleb jsou na zásadní změnu v dalším čtyřletém volebním období nereálné.

Ano,po mnoho let jsem prosazoval jinou alternativu než je rozhodnuta teď. Neuspěl jsem. Je na čase to uznat, ustoupit a podpořit to, co má větší naději a je vůbec reálné. Protože alternativa k tomu už je jenom to, co bylo doteď. Tedy nic. NIC halené dalšími studiemi, analýzami, posudky, nekonečnými diskusemi – a hlavně – vyhozenými penězi za to vše.