Nagyová (ANO): „Hra o trůny“ ve světle stanoviska francouzského účetního dvora k jaderným projektům státního podniku EDF
Europoslankyně Jana Nagyová (ANO/Patrioti pro Evropu) je zastupitelkou Kraje Vysočina a současně členkou Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku v Evropském parlamentu. Postřehy k vývoji situace kolem výstavby nových bloků Dukovan jsou psány v odpovědi na dotaz Občasníku „Co na to říkáte, paní europoslankyně ?“

V pondělí, stejně, jako ostatně pokaždé od doby, co jsem členkou, jsme na krajském zastupitelstvu Vysočina měli živou diskusi o projektu výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Jelikož projekt výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech prochází mimořádně turbulentním obdobím a kdeco se řeší přímo v Bruselu, ráda bych k tomu řekla několik slov.
Jak je známo, před pár dny byl podpis finální dohody s korejskou společností KHNP pozastaven na základě předběžného opatření Krajského soudu v Brně – kvůli stížnostem ze strany neúspěšného uchazeče (EDF).
Zároveň došlo k zásadní změně investorského modelu – stát převezme 80% podíl ve společnosti Elektrárna Dukovany II, což vyžaduje novou notifikaci veřejné podpory u Evropské komise i pro již dříve schválený pátý blok.
Současná situace kolem tendru je opravdu velmi složitá. Je až neuvěřitelné, že neúspěšný francouzský uchazeč EDF, jakožto státní firma, využívá evropskou energetickou bezpečnost jako rukojmí. Po blackoutu na Pyrenejském poloostrově, turbulencích ve vztazích EU–USA, komplikacích v dodávkách fosilních paliv z Ruska, vysokých cenách emisních povolenek a odstavování uhelných elektráren ̶ nemluvě o nerealistických cílech a načasování demagogického Green Dealu ̶ je zřejmé, že bez jádra se v Evropě v dohledné době neobejdeme. Pokud tedy jen vědci nemají v šuplíku převratnou technologii, o které se veřejnosti ani nezdá.
Jádro je stabilní zdroj, na rozdíl od obnovitelných zdrojů, které navíc vyžadují obrovské investice do energetických sítí a bateriových systémů (pokud chceme mluvit o jednotném trhu), jejichž povolování trvá často více než 10 let (myslím liniové stavby), někdy i více (16–17 let) s ohledem na složitost všech povolovacích a právních procedur. Není to vůbec tak jednoduché, jak si to někteří kolegové
v Bruselu představují.
Po volbách 2024, které pootočily kormidlem „Titanicu EU“ do bezpečnějších vod, už i Evropský parlament přiznává (někteří více, jiní méně), že bez jádra to nepůjde. A hle právě zde máme připravený projekt, který Komise zdržovala, jak mohla – notifikace trvala 25 měsíců, což je u tohoto typu projektu zcela nestandardní. Ale jádro bylo zkrátka v poslední pětiletce v no-go zóně. Když už nebylo možné projekt dál
blokovat, přichází Evropská komise s další překážkou. Rukou francouzského komisaře, který je jistě překvapivě stejné „národnosti“ jako neúspěšný uchazeč EDF, vznesla požadavek, který nápadně hraje do karet EDF. Komise požaduje, aby česká vláda neuzavírala smlouvu s vítězem, jelikož probíhá vyšetřování údajného dotování vítězné společnosti KHNP v její domovské zemi. Když to nejde dveřmi, zkouší to
oknem.
Přitom EDF je státní moloch, který má sice know-how, ale nebyl schopen nabídnout nejvýhodnější podmínky, navíc čelí problémům s kapacitami i financemi, na což upozorňuje francouzský účetní dvůr (Cour des Comptes) , který vydal kritické hodnocení řízení jaderných projektů společnosti EDF.
Klíčová kritika francouzského účetního dvora se týkala nedostatku transparentnosti, nejisté ziskovosti, rostoucích nákladů a zpoždění, nejistoty financování a jednoznačné doporučení pro strategickou opatrnost v případě zahraničních aktivit – spíš se jich v tuto chvíli zdržet…. Komentáře se zdržím, není potřeba.
Dalo se očekávat, že společnost EDF udělá vše pro to, aby tu zakázku nakonec získala. Přitom je s velkým otazníkem, jestli by vůbec byli schopni v Čechách potřebnou dodávku realizovat. Celá situace je normálně myslícímu člověku těžko pochopitelná….
Samozřejmě, bylo by asi vhodnější v dnešním světě, mít dodavatele ze stejného geopolitického bloku. Tedy z EU. Ale výběrové řízení proběhlo, věřím že se natom podíleli nejlepší odborníci z nejlepších a vítěz je jasný.
Asi nemusím připomínat, že jde o strategický projekt nejen pro energetiku v ČR, ale i pro Evropu. Stabilní zdroje zoufale potřebujeme. Pro kraj Vysočina je to investice, která zásadně ovlivní regionální ekonomiku. Proto považuji za důležité o tom otevřeně mluvit a spojit síly od Bruselu až po jednotlivé obce. Toto není věc opozice či koalice, ale nás všech. Nebojujeme proti sobě, ale proti armádě právníků francouzského státu přes EDF.
Co nám hrozí bez dodatečných stabilních zdrojů, a v jakém časovém horizontu je už na jiné povídání – ale pohádka na dobrou noc to rozhodně není.
(Tento článek je psán k datu 20.5. a s ohledem na zapojení nejvyšších špiček české politiky do jednání na evropské úrovni, je možné očekávat že situace se bude dynamicky vyvíjet….)