Bára Divišová (Střepiny TV-NOVA): Nepřítel (hokejového) státu
kategorie: Kauzy a historie
25 Úno 15
Bára Divišová reportérka pořadu Střepiny TV-NOVA
Svými reportážemi o mládežnickém hokeji si vysloužila v hokejovém světě poněkud nadsazené označení „Nepřítel (hokejového) státu“. Pro Občasník poskytla Bára Divišová rozhovor o práci na publicistickém tématu z hokejového prostředí.
Jak jste se dostala k tématu přestupu dětí v mládežnickém hokeji?
Vůbec poprvé jsem ho zaregistrovala loni v září. Před Vánocemi mě s prosbou, abych se mu věnovala, oslovili nespokojení rodiče z Jindřichova Hradce – takže jsem po zhruba měsíci “studování problematiky” začala s natáčením právě tam. Nicméně – nezačala jsem se mu věnovat jako první.
Tématu se dlouhodobě a hloubkově věnuje několik dalších novinářů. Po reportáži o Dukle Jihlava se o Vás psalo jako o nepříteli (hokejového) státu. Jak to vnímáte?
Tohle konkrétně mě trochu pobavilo – to samozřejmě nebylo účelem mé repo. Nicméně, co se reakcí týče – nejzajímavější podle mě bylo, že od těch, kterých se reportáž týkala, jsem se po odvysílání dočkala toho, že mi podali ruku. Vlastně to brali jako utkání. Fanoušci i rodiče. Je ale pravda, že lidi, kteří sledují hokej, toto téma víc prožívají.
Hokej je mužský svět. Jak tento svět vidíte ženskýma očima?
Vím, že „montovat se do hokeje” je ode mě troufalost. Jak jsem malá (postavou), tak jsem drzá. Odjakživa. Téma mě oslovilo a chytlo a cítím, že bych v něm mohla – a hlavně měla – něco udělat. Cítím v něm určitou nespravedlnost, ale na tuhle problematiku se nejde ‚dívat jen z jednoho úhlu pohledu. Pokud měl někdo z diváků pocit jednostranné perspektivy, tak mě to opravdu hodně mrzí.
Kdo Vás pochválil za hokejové reportáže ve Střepinách?
Ani nevím, kdo mě pochválil. Víc bylo těch,co mě nepochválili. Těch bylo víc.
A ty nepochvalné odezvy byly z které strany?
Z obou – a to je trochu paradox. Nespokojené byly obě strany, což mě dost překvapilo – a asi nejen mě – mnohokrát jsem totiž narazila na myšlenku, že si mě někdo najal.
Čím je téma přestupů v mládežnickém hokeji novinářsky atraktivní?
Je tam konflikt. Obrovský konflikt. Nevím, co se po druhé reportáži stalo, ale obě strany se najednou se mnou začaly bavit jinak. Tak trochu cítím, že se asi uvědomily, že nehraju ani v jednom z týmů v konfliktu. Já byla vždycky spíš sólistka. Nebo první housle.
Co by jste poradila pro řešení situace?
Poradila bych ubrat emoce. Je ode mě troufalé radit, když se v hokeji nepohybuji, nicméně o to víc nejsem jednostranně zaměřená. Mám odstup a vidím to z jiné perspektivy. Jde se až na hranu problému, doslova na ostří nože. A podle mě by se to mělo řešit především konstruktivní diskusí a nikoli slovními útoky.
O autorovi
obcasnikeu
Občasník.eu můžete kontaktovat prostřednictvím profilu v sociální síti
Žádné odpovědi