Problémem železničních tratí Vysočiny je zastaralá dopravní infrastruktura a nízká rychlost

rychlovlakRychlíky přes Vysočinu občas připomínají vyhlídkové spoje. Maximální rychlost je u mnoha úseků železničních tratí Vysočiny nařízena na šedesát kilometrů za hodinu.

A to zejména u páteřní tratě z Brna přes Třebíč a Jihlavu směřující dále přes Kostelec u Jihlavy a Jindřichův Hradec na České Budějovice a Plzeň.

O něco lepší je situace na „magistrále“ z Prahy přes Havlíčkův Brod dále na Křižanov a Brno,kde vlaky Českých drah mohou jet 100, někde i 120 km/h. V minulosti zde občas projelo i Pendolino, přestože do plnohodnotné rezervy ke koridorovému spojení má hodně daleko – především kvůli četným obloukům v okolí Golčova Jeníkova a Čáslavi.

Trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno byla postavena v padesátých letech minulého století podle moderních metod, které jsou částečně srovnatelné s dnešními koridorovými stavbami. Jde například o absenci úrovňových křížení se silnicí a plnou peronizaci zastávek i stanic.

Po opravě železničního svršku a celkové rekonstrukci železničního zabezpečovacího zařízení, které by určitě nestálo závratné finanční prostředky, má tato dráha velkou šanci na zvýšení dopravního významu. Vždyť v minulosti zde pravidelně jezdily mezinárodní vlaky EuroCity.

Neškodí připomenout, že zhruba před patnácti lety se vážně uvažovalo o elektrifikaci a zároveň částečné revitalizaci tratě Brno – Třebíč – Jihlava. Z projektu sešlo hlavně kvůli rozdílným stanoviskům Jihomoravské kraje a Kraje Vysočina, takže poslední verze hovoří pouze o elektrifikaci úseku Brno – Zastávka u Brna. To pomůže jen jihomoravské integrované dopravě, která je ale zavedena až do Náměště nad Oslavou. Nelze opomenout ani velkou třebíčskou aglomeraci, která leží zcela mimo dálnici a tím pádem je vlak jak na Jihlavu, tak i na Brno hojně využíván.

Podle odborníků ze SŽDC jsou jednou z největších brzd zvýšení traťových rychlostí úrovňové železniční přejezdy. Největší problém je nejen v četnosti těchto přejezdů, ale v řadě případů také jejich zanedbatelnému významu. Leckteré přejezdy totiž směřují na pole nebo do lesa a mnohé z nich evidentně řadu let neslouží svému účelu. Redukcí zbytečných přejezdů a zároveň vybavení důležitějších zabezpečovacím zařízením, které by snad nepřišlo na nějaké horentní částky, by se dala podle znalců zkrátit jízdní doba mezi Brnem, Třebíčí a Jihlavou až o dvacet minut, což už je významná úspora.

Z Brna do Jihlavy lze po dálnici dojet autem za necelých padesát minut, vlakem je to zatím přesně o hodinu déle. Nicméně rychlíky z Brna přes Třebíč a Jihlavu do jižních západních Čech využívá významná část lidí, zvláště pak v turistické sezoně.

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Grafickou podobu zajistil WebRex s.r.o.
 
Plastová okna