Dohoda o lomu Kosov na dosah

Vyjednávání o podmínkách otevření lomu Kosov nabrala nový směr, Zvažovaný provizorní obchvat osady Kosov zřejmě nebude nutný, většina vytěženého štěrku se odveze po železnici.

“ Ano mohu potvrdit, ze jednání s Českomoravským štěrkem, která zdárně posouváme kupředu s dnes již bývalým kolegou ze zastupitelstva Liborem Kuchyňou, stále pokračují a máme v plánu větší společně jednání koncem ledna. Z naší vzájemné komunikace mám pocit, ze by se nám mohlo podařit najít opravdu dobré řešení, které by mohly za určitých podmínek akceptovat všechny strany. Jsem optimista, ale nebudu říkat hop, dokud jsme nepřeskočili,“ naznačil radní Beke (ODS).

Podle Bekeho Kuchyňův odchod z politiky nesouvisí s vyjednáváním podmínek otevření lomu Kosov.

Ještě před několika měsíci se zvažovalo vybudování provizorního obchvatu kolem osady Kosov s vyústěním na brněnskou výpadovku z Jihlavy poblíž Helenína. Výstavba provizorního obchvatu pro nákladní vozidla se ukázala jako komplikovaná.

Těžba v lomu Kosov probíhala s přestávkami od roku 1940 a v roce 2001 byla dočasně přerušena. Lom je nyní v zajištění a společnost Českomoravský štěrk má platné povolení k těžbě vydané v roce 1998. Toto povolení není časově omezeno, platí do vytěžení zásob a je možné vytěžit na něj přibližně 2,8 mil. tun kameniva. Při povolené výši těžby 200 tis. tun ročně to představuje těžbu přibližně na dalších 14 let.

„Dohoda s Českomoravským štěrkem je skutečně na dosah, má to spoustu ALE,“ dodal radní Jihlavy David Beke.

Pozitivní zkušenost z jednání s radním Kuchyňou potvrdil i mluvčí Českomoravského štěrku:

„Co se týká našeho záměru obnovit činnost zakonzervovaného kamenolomu u Kosova, jednání s panem Kuchyňou bylo vždy korektní a konstruktivní. Budeme rádi, když se na tento dialog podaří v budoucnu navázat. Na konci ledna je již dohodnutá další schůzka se zástupci města Jihlava a zástupci osadního výboru obce Kosov, kde chceme pokračovat v konstruktivní diskuzi o realizaci záměru. Našim cílem je pomoci regionu s udržením surovinové soběstačnosti a dostupnosti stavebních surovin a zároveň minimalizovat dopad těžby na dotčené území,“ uvedl mluvčí Českomoravského štěrku Marek Tláskal.