Klimatická katastrofa: Doba uhlí končí, začíná transformace energetiky do doby větrných elektráren

Ochrana klimatu jako nezbytné součásti ochrany životního prostředí zahrnuje celou řadu nezbytných opatření především transformaci energetiky. Klíčovým prvkem ochrany klimatu je drastické snížení emisí skleníkových plynů z výroby a spotřeby energie v průmyslu, zemědělství, dopravě a domácnostech, dokud nebude konečně dosaženo nulových čistých emisí .

Drastické snížení emisí skleníkových plynů znamená konec hnědouhelných elektráren a transformaci energetiky na využití energetických zdrojů. Na rozdíl od obnovitelných energií jsou fosilní paliva omezenými zdroji na naší planetě a lidé je nemohou produkovat. Veškeré naše zásoby uhlí, ropy a plynu vznikly před miliony let. Dnes jsou téměř úplně vyčerpány. Jejich používání masivně poškozuje klima.

Chceme-li zpomalit klimatickou katastrofu, musíme okamžitě zastavit spalování zbývajících zásob fosilních paliv.

Na konci letočního roku končí provoz severočeská elektrárna Počerady, největší centralizovaný zdroj znečištění v Česku. V roce 2018 elektrárna vypustila do atmosféry přes pět a půl milionu tun oxidu uhličitého.z Celkový výkon elektrárny je 5× 200 MW, roční výroba cca 6000 GWh. Zdrojem uhlí pro elektrárnu je nedaleký lom Vršany. Elektrárna byla uváděna do provozu od roku 1970, prošla odsířením a sérií modernizací.

Poslední uhelná elektrárna v Rakousku byla uzavřena v roce 2020. Rakousko si stanovilo cíl pokrýt do roku 2030 100 % své roční potřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. K dosažení tohoto cíle bude nutné vyrobit dalších 27 terawatthodin (TWh) energie z obnovitelných zdrojů. Lví podíl bude poskytovat solární a větrná energie, přičemž dalších 11 TWh, respektive 10 TWh, bude pocházet z vodní energie a 1 TWh z biomasy. Rakousko nepočítá na rozdíl od Česka s výrobou elektřiny v atomových elektrárnách.

Ochrana klimatu zahrnuje nejen rozsáhlá technická opatření, makroekonomické rámcové podmínky a národní i mezinárodní politiky ochrany klimatu, ale také vzdělávání a změny chování na individuální úrovni, zejména v industrializovaných zemích s poměrně vysokou spotřebou energie a odpovídajícím podílem na globálních emisích skleníkových plynů.

Ochrana klimatu je nezbytná součást ochrany životního prostředí pro lidi i zvířata. Přechod k obnovitelným energiím je nutností.