Podnikatel postavil výrobní halu v „Území čistého bydlení“, stavební povolení předmětem soudního sporu
Ani regulativ starého územního plánu z roku 2002 „Území čistého bydlení“ neuchránil Ledeč nad Sázavou před výstavbou výrobní haly o výšce osm metrů. Výrobní hala je zkolaudována, proces povolení je předmětem soudního sporu. O výstavbě haly v „Území čistého bydlení“ rozhodoval Stavební úřad Světlá nad Sázavou a jako odvolací orgán Stavební úřad Kraje Vysočina. Ani kolaudace však nemusí stavbu ochránit před odstraněním, pokud bude stavební povolení shledáno u soudu nezákonným a stavba bude nepovolitelná.
„Základní problém je, že město Ledeč má starý územní plán z roku 2002, který neodpovídá současným předpisům, umožňuje nejasný výklad a v tomto případě umístění haly o výšce 8 metrů jen metr od hranice pozemku s rodinným domem. Soud konstatoval několik pochybení stavebního úřadu,“ sdělil právní zástupce místního občana Ledče nad Sázavou Emil Flegel.
Starostka Ledče nad Sázavou se k celému sporu nechtěla vyjadřovat.
V soudním sporu je žalovaným Krajský úřad Kraje Vysočina, kdy místní občan soudní žalobou namítal neposouzení vlivu stavby na kvalitu okolí, pohodu bydlení a životní prostředí na kraji čtvrti rodinných domků. Zejména odkazoval na výrazný nárůst dopravy a na to, že stavba je svými plošnými, objemovými a provozními parametry odlišná od charakteru prostředí, kterým má být rodinná zástavba. Konkrétně namítal, že hala o výšce 8 metrů vzdálená jen 1 metr od hranice jeho pozemku s rodinným domem hrubě zasahuje do pohody bydlení a kvality prostředí.
Úřední postup při povolování je zatížen chybou založenou na počtu účastníků řízení. Při počtu nad třicet účastníků se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desky. Na čem je založen počet větší než 30 účastníků není zřejmé ani ze správního spisu. Z oznámení o zahájení řízení ze dne 30. 3. 2021 vyplývá, že stavební úřad identifikoval devět jmenovitých účastníků řízení. Poté identifikoval 23 dotčených pozemků, jejichž vlastníkům doručoval veřejnou vyhláškou. Z toho je zřejmé, že počet účastníků se skutečně bude pohybovat kolem 30. Je pravidlem, že některé sousedící pozemky mívají stejného majitele, některé zase mohou mít majitelů více. Ani stavební úřad se však výčtem účastníků dle § 94k písm. e) stavebního zákona, tedy osob, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno, nezabýval. Také proto se o vydání povolení mnoho sousedů nemuselo dozvědět a žalobce namítal, že postup úřadu v Ledči byl účelový.
Místní občan také soudní žalobou upozorňuje, že napadená změna regulativu pro přípustné využití plochy „Území čistého bydlení“ není ve změně č. 1 územního plánu nijak odůvodněna. Tato změna není vůbec zahrnuta v návrhu zadání změn z května 2002. Návrh požaduje pouze změny ve funkčním využití konkrétních ploch. V průvodní zprávě ze září 2002 změna regulativu je uvedena, avšak bez jakéhokoliv odůvodnění či vysvětlení. Toto zcela chybějící odůvodnění změny regulativu však není vadou změny č. 1
územního plánu, která by mohla představovat důvod pro její zrušení. Jak Nejvyšší správní soud právě vysvětlil, tehdejší předpisy požadavky na odůvodnění územního plánu či jeho změny nekladly. Krajský soud tedy nepochybil, pokud namítanou část územního plánu pro nepřezkoumatelnost nezrušil.
Ani Závazné stanovisko ani Přezkumné závazné stanovisko tak neobsahují odůvodnění, proč je stavba haly v souladu s územně plánovací dokumentací, konkrétně s Územním plánem sídelního útvaru Ledeč nad Sázavou. Krajský soud souhlasil s názorem Stavebního úřadu Světlá nad Sázavou i Stavebního úřadu Kraje Vysočina , že s ohledem na znění regulativů vymezených tímto územním plánem pro funkční plochu „Území čistého bydlení“ je obecně přípustné v této funkční ploše stavbu haly coby skladovací halu umístit. Ovšem to jenom za předpokladu, že nebude nad přípustnou mez stanovenou příslušnými předpisy a normami rušit bytovou zástavbu nebo zasahovat ochranným pásmem do vymezeného prostoru této funkce.
Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu se v závazném stanovisku ze dne 10. 3. 2023 věnoval souladu záměru s územním plánem. Vysvětlil, že změnou č. 1 územního plánu byla upravena regulace pro funkční plochu „Území čistého bydlení“. Ta umožňuje na ploše postavit skladovací objekt, pokud neruší nad mez stanovenou příslušnými předpisy a normami bytovou zástavbu hlukem nebo zplodinami. Následně se podrobně zabýval výkladem pojmu „mez stanovená příslušnými
předpisy a normami“. Odkázal na příslušné předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví a zabýval se jejich možným porušením, které neshledal. Takové odůvodnění je podle soudu dostatečné.
Nejvyšší správní soud ale v kasační stížnosti nařídil krajskému soudu vypořádat se v novém řízení s argumentací dopravního napojení stavby výrobní haly v „Území čistého bydlení“ a posoudit, zda tu je skutečně nějaký rozpor v projektové dokumentaci a zda dochází alespoň k úpravě připojení, či zda skutečně jde o již existující připojení (sjezd), do kterého se nezasahovalo a pouze se povolovala stavba nové zpevněné příjezdové komunikace k tomuto sjezdu.
V případě, že se stavební povolení prokáže být nezákonným, hrozí stavebnímu úřadu uplatnění náhrady škody jak ze strany stavebníka, tak ze strany dotčeného souseda. Ta podle aktuální judikatury soudů může dosahovat milionových částek. Podobným sporným případům by mohl předejít nový územní plán Ledče, který by splnil aktuální zákonné požadavky na podobu územních plánů.
O autorovi
obcasnikeu
Občasník.eu můžete kontaktovat prostřednictvím profilu v sociální síti