VÍME PRVNÍ: Jihlava zvažuje výstavbu strategické kotelny na biomasu pro deset tisíc bytů

Na jihovýchodním okraji Jihlavy tiše dochází k vymezení nové zastavitelné plochy v nezastavěném území pro výstavbu nové kotelny na biomasu. Tepelný zdroj bude zajišťovat vytápění nejen sídliště Březinova – Demlova, ale i nové výstavby v lokalitě Handlovy Dvory.

Vytipovaný pozemek je na okraji ulice Kosovská zhruba na konci současné zástavby krajské metropole Vysočiny a je podle stanoviska úředníků Magistrátu odůvodněn technickými a provozními nároky záměru, které neumožňují jeho vhodné umístění v rámci stávající zástavby. Přínosy záměru pro širší území města převažují nad záborem nezastavěného území.

Ředitel městské firmy Jihlavské kotelny Ing. Diviš představil úvahu o vybudování nového zdroje na dřevní štěpku s předpokládaným výkonem kolem 12 MW, což představuje výrazné navýšení oproti stávajícím cca 3 MW v dané oblasti. Uvedl, že by se mohlo jednat o sestavu tří menších zdrojů o výkonu 3 × 5 MW. Časový horizont realizace odhadl přibližně na deset let. Výtopna by měla splňovat přísné emisní limity, popílek by byl zachycován elektrostatickým filtrem a vzniklý odpad by měl být dále využitelný například jako hnojivo. Provoz by byl pravděpodobně řešen jako otevřený areál, nikoli uzavřená hala.

V následné diskusi zazněl dotaz na požadovanou velikost pozemku, kdy je uvažováno o ploše cca
45 000 m². Ředitel Jihlavských kotelem Diviš připustil, že ze zkušeností by mohla postačovat i přibližně polovina této plochy, nicméně přesné určení závisí na budoucím rozvoji města a konečném technickém řešení. Zdůraznil, že pro další přípravu je důležité mít pozemek k dispozici, přičemž ideální by byla žádost podaná společně s městem, jelikož se jedná o státní pozemek.

Radní Jihlavy Beke upozornil, že lokalita se nachází na návrší a je nutné otevřeně pojmenovat všechna rizika, zejména s ohledem na možné šíření emisí směrem k městu. Ředitel Diviš reagoval tím, že v Jihlavě převažují severozápadní větry, a lze tedy předpokládat, že proudění kouře by směřovalo mimo zastavěné území. Zároveň uvedl, že u stávajících zdrojů si veřejnost na emise nestěžuje a nová technologie má být
kvalitativně vyspělejší.

Arch. Huňáček poukázal na skutečnost, že oproti kotelně U hřbitova by šlo o zařízení až čtyřikrát větší. Vznesl otázky týkající se ochranného pásma technologie, hlučnosti provozu a blízkosti plánované zástavby. Zmínil také historickou stopu Haberské stezky, která daným územím procházela. Ing. Diviš uvedl, že konkrétní parametry ochranných pásem i další technické detaily bude nutné upřesnit v dalším stupni projektové dokumentace.

Diskutována byla rovněž logistika zásobování. Na dotaz, odkud bude štěpka dovážena a jaká bude
intenzita dopravy, ředitel Diviš odpověděl, že v současnosti se materiál dováží až z jižních Čech.

U kotelny U hřbitova činí roční spotřeba přibližně 4,5 tisíce tun, u nového zdroje by se jednalo o zhruba 20 tisíc tun ročně. Přesné dopravní řešení bude nutné dále prověřit, a to i v rámci procesu SEA. Štěpka by byla dovážena již zpracovaná a skladována na volné ploše.

V další části jednání se otevřela otázka územního plánu a dělení pozemku, který je dle platné dokumentace rozdělen komunikací, přičemž do budoucna se počítá s křížením dvou komunikací. Arch. Zemanová Brossová se dotázala, zda je nutné využít celý vymezený prostor, nebo zda by bylo možné pracovat pouze s jeho částí. Ing. Diviš zopakoval, že přesné nároky nelze v tuto chvíli stanovit, avšak pravděpodobně by stačila menší výměra. P. Razimová doplnila, že komunikaci bude nutné odklonit a řešení se bude dále zpřesňovat. Zazněla také úvaha o možnosti více menších kotelen rozmístěných blíže koncovým odběratelům.

Významnou část diskuse o výstavbě nové kotelny tvořily otázky majetkoprávní a procesní. Bylo řešeno, zda lze žádat stát o převod pozemku i bez konkrétního záměru a zda musí být stavba definována jako veřejně prospěšná. Bylo konstatováno, že kotelna může být veřejně prospěšnou stavbou. Ing. Piáček zdůraznil, že primárním cílem projektu není zisk, ale zajištění stabilního zdroje tepla. Ing. Diviš závěrem uvedl, že se jedná o jednu z mála možností, jak dlouhodobě zajistit teplo pro více než deset tisíc bytů, a to při relativně nejmenším dopadu na životní prostředí.

Jednání bylo uzavřeno s tím, že záměr vyžaduje další podrobné prověření, zpracování variantního řešení,
základní hmotovou studii a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jedná se o strategické rozhodnutí s
dlouhodobým dopadem na energetickou koncepci města.