Větrný park Kojetín má vyrůst na lesních pozemcích sousedního Havlíčkova Brodu

Malá obec Kojetín s necelými dvěma stovkami obyvatel sedm kilometrů od Havlíčkova Brodu udělala výrazný krok kupředu v oblasti využitelných zdrojů energie. „S obcí máme podepsanou smlouvu o spolupráci,“ potvrdil mluvčí ČEZ Martin Schreier.

V Kojetíně proběhla i anketa mezi obyvateli s tím, že většina obyvatel podpořila záměr výstavby větrného parku. Mluví se o třech věžích větrných elektráren. Jako vhodný pozemek byl vytipován les na okraji katastru Kojetín blízko u sousední obce Břevnice.

Majitelem lesního pozemku na katastru Kojetína je sousední město Havlíčkův Brod. Havlíčkův Brod loni před vánočními svátky odmítl záměr na zřízení větrného parku u osady Květnov, nyní čeká zastupitele rozhodování o postoji k výstavbě větrného parku ve srovnatelné vzdálenosti od centra města. Větrný park Květnov měl stát směrem jižním (na Jihlavu), větrný park Kojetín zhruba směrem severovýchodním (směr Česká Bělá).

Lesní pozemek Havlíčkova Brodu na katastru Kojetína má více než sto padesát hektarů, což je pro společnost ČEZ Obnovitelné zdroje velmi výhodné pro projektování konkrérní pozice stavby.

V případě souhlasu Havlíčkova Brodu lze předpokládat žádost o společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje o stanovisko Kraje Vysočina k záměru výstavby větrného parku Kojetín. Lze předpokládat, že Kraj Vysočina nařídí i v tomto případě postup známý jako „Velká EIA“. Zkratka EIA se odvozuje z angličtiny „Environmental Impact Assessment“, česky posuzování vlivů na životní prostředí.

„Velká EIA“ označuje plný proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (dle zákona č. 100/2001 Sb.), který následuje po zjišťovacím řízení, pokud úřad shledá významný vliv na životní prostředí. Zahrnuje podrobnou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou, veřejné projednání a nutnost získání závazného stanoviska pro rozsáhlé stavby.

V procesu zvaném „Velká EIA“ jsou veřejnosti přiznána velmi silná oprávnění v celém procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, přičemž dotčené veřejnosti jsou tato oprávnění přiznána i v navazujících řízení dotýkajících se záměru. Dotčená veřejnost může podat žalobu proti závěru zjišťovacího řízení a rovněž se může bránit proti vydanému stanovisku v navazujícím řízení. Soud by měl takovéto žaloby na zrušení závěru zjišťovacího řízení rozhodovat do 90 dnů od doručení žaloby, a to z toho důvodu, aby nebyl celý proces posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a navazujících řízení blokován dlouhotrvajícími soudními řízeními.

Podobné záměry výstavby větrných elektráren na lesních pozemcích potvrdila i společnost JRD s tím, že jde o oblast západně od Pelhřimova v lokalitě, kde stát plánuje výstavbu nové rozvodny elektrické energie s dostatečnou kapacitou pro výstavbu desítek větrných elektráren.