VÍME PRVNÍ: Mapa záměrů výstavby větrných elektráren na Vysočině ukazuje stovky míst, hejtman Kukla (ANO) dává výstavbě odpor

Hned po ustanovujících jednání nových zastupitelstev se dají očekávat řádově stovky zahájených nebo obnovených jednánní o postoji místních samospráv v kraji Vysočina k výstavbě větrných elektráren. Podle zájmové mapy nepůjde jen o výstavbu v rámci vládou stanovených akceleračních zón pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie.

Samotná jednání místních samospráv se zájemci o výstavbu větrných elektráren budou komplikovaná, ale obce ani Kraj Vysočina nemají sílu zabránit výstavbě větrných elektráren. Pro větrné elektrárny s instalovaným výkonem 1 MW a více platí zákonem LEX OZE II stanovený veřejný zájem na jejich výstavbě a provozu (účinné od 24. ledna 2023).

Na řadě míst kraje Vysočina sílí aktivity veřejných iniciativ proti záměrům výstavby větrných elektráren s o odkazem na narušení krajinného rázu. Zásah do krajinného rázu je v obecné rovině přípustný, pokud je ve veřejném zájmu. Zda-li je investorem soukromý subjekt, veřejná korporace nebo stát nemusí hrát nutně podstatnou roli.

Hejtman kraje Vysočina Martin Kukla (ANO) veřejně vyjádřil odpor k záměrům výstavby větrných elektráren na Vysočině.

Kraj upozornil, že aktuální návrh neodpovídá původní podobě, kterou ministerstvo představilo v říjnu 2025. Z původních dvanácti lokalit vzniklo čtrnáct nových akceleračních oblastí. Podle kraje zároveň ministerstvo nesplnilo dřívější přísliby, například zajištění biologických průzkumů, projednání s obcemi a veřejností nebo zapracování Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina. Výhrady kraje se týkají také nedostatečné infrastruktury. V některých částech Vysočiny chybí dostatečné kapacity rozvoden a komplikací mohou být i velké vzdálenosti mezi jednotlivými připojovacími body elektrické sítě.

Rada Kraje Vysočina považuje návrh za rizikový a problematický. „Upozorňujeme například na možný negativní dopad na cestovní ruch, snížení hodnoty nemovitostí, omezení rozvojových plánů obcí nebo zásahy do zemědělské půdy. V návrhu jsou definované zábory zemědělské půdy v I. i II. třídě ochrany, a mohlo by tak dojít k omezení zemědělské činnosti,“ přiblížila radní Kraje Vysočina pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz.

Kraj zároveň upozornil, že akcelerační oblasti nebyly dostatečně projednány se samosprávami. Podle krajských radních chybí také jasná pravidla pro kompenzace obcím a sousedním sídlům, která mohou být stavbami dotčena. „Evidujeme stovky reakcí od občanů i odmítavé petice s tisíci podpisy. Připomínky jsme předali Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které by je mělo vypořádávat,“ doplnil hejtman Martin Kukla.

Rada Kraje Vysočina z výše uvedených důvodů nesouhlasila s návrhem změny č. 2 Územního rozvojového plánu a odmítá návrh územních opatření pro akcelerační oblasti Bukovec, Křeč, Obrataň, Záborná, Dobroutov, Bílá hora, Bítovčice, Radostín, Kamenička, Jemnice, Lomy, Jiratice, Pavlov a Dešov.

Po letním rozhodnutí Ministerstva životního prostředí na Vysočině zůstane deset akceleračních zón místo místo čtrnácti – čtyři zóny skončily, čtyři se zmenšují.