Aktivisté z Jemnice neuspěli s námitkami proti větrnému parku Blížkovice

Společnost ADI může postavit na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje větrný park Blížkovice. Spolek za dobrý život na Jemnicku neuspěl ve správním řízení s celou řadou námitek, které obecně často používají odpůrci výstavby obnovitelných zdrojů energie.

Aktivisté z Jemnice na Vysočině například namítali u větrného parku v jihomoravských Blížkovicích:

1. nedostatečně zjištěný skutkový stav – spolek namítá, že správní orgán dosud nezjistil skutečný stav věci v rozsahu požadovaném § 3 správního řádu a nedisponuje úplnými, aktuálními a odborně podloženými podklady. Hodnocení záměru je roztříštěné, formální a nezohledňuje jednotlivé složky životního prostředí ve vzájemných souvislostech. Řízení je vedeno na základě neúplných či metodicky vadných studií, což by vedlo k vydání rozhodnutí, které by bylo nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou materiální pravdy
2. změna parametrů a otázka platnosti EIA – z předložených podkladů vyplývá, že záměr je nyní posuzován v jiné technologické variantě, než která byla předmětem předchozího zjišťovacího řízení EIA, konkrétně se sníženou výškou větrných elektráren z 260 m na 225 m. Tato změna představuje novou technologickou konfiguraci, u níž nelze automaticky předpokládat snížení negativních vlivů na životní prostředí, zejména z hlediska hluku, kolizních rizik a vizuálního působení. Správní orgán je proto povinen ověřit, zda je závěr zjišťovacího řízení EIA nadále použitelný, případně vyžádat nové
   posouzení vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb.
3. Zásah do krajinného rázu a absence řádného hodnocení – navrhované větrné elektrárny představují stavby extrémní výšky, které se stanou dominantním a rušivým prvkem krajiny Blížkovicka, dosud charakteristické nízkou technickou zátěží, klidem a vizuální stabilitou. Nebylo provedeno nezávislé odborné hodnocení krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., nebyly posouzeny dálkové pohledy, změna horizontů ani historická a kulturní kontinuita krajiny. Ochrana krajinného rázu je přitom nepodmíněná a neexistuje pro větrné elektrárny žádná legislativní výjimka, a to ani při deklarovaném veřejném zájmu na výrobě energie.
4. Dopady na ptáky a netopýry a chybějící biologický monitoring – území záměru slouží jako potravní oblast, migrační koridor a klidové i hnízdní území řady druhů ptáků a netopýrů, včetně druhů zvláště chráněných. Přesto ve spise chybí relevantní celoroční biologický monitoring, který by zachycoval sezónní variabilitu výskytu a migrace těchto druhů. Nebyla hodnocena rizika kolizí ani barotraumat a nebyla navržena účinná preventivní mitigační opatření. Nelze připustit, aby povolení záměru bylo vydáno s odkazem na budoucí monitoring, neboť skutečný stav musí být znám již v době rozhodování.
5. Nedostatečnost navržených ochranářských opatření – navržené opatření spočívající v odklidu uhynulých živočichů po omezenou dobu je z hlediska ochrany přírody zcela neúčinné. Neřeší prevenci kolizí, pouze odstraňuje jejich následky, a navíc znemožňuje objektivní dlouhodobé vyhodnocení skutečné mortality po celou dobu plánovaného provozu. Opatření musí být nahrazena systémem adaptivního managementu, který bude schopen reagovat na skutečný výskyt a pohyb živočichů v území.
6. Hluk, vibrace a nedostatky akustických podkladů – předložená hluková dokumentace vykazuje zásadní metodické vady. Nebyl zjištěn skutečný hluk pozadí v denní ani noční době v tichém venkovském prostředí, nebyly posouzeny nízkofrekvenční, impulsivní a amplitudově modulované složky hluku ani jejich dlouhodobé zdravotní dopady. Nízkofrekvenční vibrace mohou pronikat do obytných objektů a způsobovat poruchy spánku, stres a další zdravotní obtíže, avšak tyto vlivy nebyly náležitě vyhodnoceny. Hodnocení se rovněž nezabývá dopady hluku na chráněné živočichy v okolí záměru.
7. Dopady na obyvatelstvo a kvalitu bydlení – záměr představuje dlouhodobou vizuální, akustickou a psychosociální zátěž pro obyvatele Blížkovic. Kombinace hluku, vibrací, stroboskopického efektu rotujících lopatek a trvalé vizuální dominance vede ke stresu, snížení kvality bydlení a pocitu ztráty kontroly nad prostředím. Tyto dopady nebyly posouzeny ve vztahu ke konkrétní zástavbě ani z hlediska dlouhodobých účinků na veřejné zdraví.
8. Světelné znečištění a noční vizuální zátěž – podklady zcela opomíjejí vliv povinného leteckého překážkového značení větrných elektráren. Toto značení povede k výraznému nárůstu světelného znečištění v dosud tmavé krajině, negativně ovlivní chování nočních živočichů, zejména hmyzu a netopýrů, a zásadně naruší noční krajinný ráz. Tyto vlivy nebyly samostatně ani kumulativně hodnoceny.
9. Kumulativní a synergické vlivy – správní orgán se nevypořádal s kumulativními a synergickými vlivy záměru, a to jak v kombinaci jednotlivých dopadů (hluk, vibrace, vizuální zátěž, stres), tak ve vztahu k dalším existujícím a plánovaným větrným elektrárnám v širším regionu, včetně možných přeshraničních dopadů. Hodnocení záměru izolovaně je v rozporu s evropskou i českou judikaturou.
10. Mikroklima, vodní režim a erozi – v dokumentaci zcela chybí hodnocení dopadů záměru na mikroklima, srážkový vodní režim, erozi půdy a schopnost krajiny zadržovat vodu, a to v území dlouhodobě ohroženém suchem. Deklarovaný přínos výroby obnovitelné energie nemůže převážit nad lokálními negativními dopady na stabilitu krajiny.
11. Dočasnost stavby a nevratnost zásahu – označení stavby jako dočasné je pouze formální. Masivní betonové základy představují dlouhodobý zásah do půdy a hydrologických poměrů. Spolek proto požaduje stanovení závazné povinnosti úplného odstranění staveb a technologií po ukončení provozu a zajištění finanční jistoty před zahájením stavby.

Správní orgán konstatoval, že zvolený postup je v souladu s § 32 zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který umožňuje namísto vydání individuální výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. uložit závazné podmínky a zmírňující opatření, pokud tato opatření dostatečně zajišťují, že nedojde k významnému poškození nebo zničení místních populací zvláště chráněných druhů.

Krajský úřad Jihomoravského kraje v jednotném environmentálním stanovisku výslovně uvedl, že stanovená opatření považuje za dostatečná k ochraně dotčených druhů, a z tohoto důvodu výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny nevydal.