Benešovy dekrety hrozí připravit Jihlavu o budovu Magistrátu

Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše mimo jiné po válce nařizovaly zneplatnit majetkové převody uskutečněné v době nesvobody. Patrně se také týkaly jedné z budov na Masarykově náměstí v Jihlavě, která dnes tvoří hlavní sídlo Magistrátu.

Tuto budovu prodala městu Jihlava v roce 1939 Irma Pisková z rodiny německé židovské rodiny, kupoval ji do vlastnictví městské obce (Gemeinde Stadt Iglau) nacistický starosta (funkci se dobově říkalo vládní komisař) Leo Engelmann.

Majetkový převod byl uskutečněn pod nátlakem, jak naznačuje dobový rozsudek z roku 1949, kdy se německá rodina domáhala vrácení majetku prodaného pod nátlakem. Totalitní moc ale nárok německé židovské rodiny na vrácení majetku zamítla.

Majetkovou křivdu napravil až Okresní soud Jihlava rozsudkem z roku 2024 určil jako majitele potomky německé židovské rodiny. Na straně města Jihlavy shledal soud nedostatek projevené kupní vůle, kdy kupní smlouva nebyla nacistickým představitelem vůbec podepsána a rodina nedostala zaplaceno.

Jihlava namítá institut vydržení, kdy budovu Magistrátu pokojně využívá desítky let. Při uplatnění institutu vydržení by mohl soud uznat vlastnictví budovy.

Rodina německých Židů po prodeji majetku do rukou Magistrátu odcestovala z Protektorátu Čechy a Morava na druhý konec světa až do čínského města Šanghaj. Po válce se jako imigranti dostali do Austrálie, když Austrálie uvolnila imigrační zákony.

Cestu k nápravě letité majetkové křivdy otevřel až rozsudek Okresního soudu Jihlava z roku 2024, kdy soud určil jako vlastníka potomky židovské rodiny z Austrálie. Na straně města Jihlavy neshledal soud dostatek kupní vůle, kdy nebyla Kupní smlouva ani podepsána ani zaplacena. Přesto se dostala do Pozemkových knih (předchůdce dnešního Katastru nemovitostí). Čeká se na pravomocný soudní rozsudek. Čas běží.