Kauzy a historie Archiv
Osudové okamžiky Československa: Doma bude pro důstojníky práce dost! (březen 1939)
Memoáry patrně vysokého důstojníka československé armády popisují aktivity československé generality v prvních dnech okupace v březnu 1939. Ve zkrácené verzi se podíváme na vzpomínky o událostech kolem 15.3.1939: Morava byla okupací překvapena a zdrcena stejně jako Čechy.
Paměti odbojáře z gen. štábu zabavila Státní bezpečnost. Dochovaly se v archivu.
Na konci šedesátých let připravoval vysoký důstojník Československé armády vydání svých vzpomínek na dobu Mnichova a Protektorátu v knižní podobě. Těsně před vytištěním knihy zasáhla Státní bezpečnost a rukopis autorovi zabavila. Autora se možná podaří identifikovat podle
Kdo postavil lesní bunkr u Zadního Zhořce na jaře 1944?
Poslední válečné léto roku 1944 už bylo v Protektorátě Čechy a Morava obdobím příprav na boj s německými okupanty. V lesích vyrůstaly bunkry a zemljanky jako základny pro očekávaný boj s německými okupanty. Na českomoravské vysočině působily
Zpravodajec Suledr hlásil z Itálie přesuny Němců k hranicím ČSR už 11.3.1939
Armádní zpravodajci Československé republiky měli v březnu 1939 poměrně přesné informace o mohutné koncentraci německých motorizovaných sil na říšskoněmeckých dálnicích směrem k hranicím ČSR. Z italského města Miláno tyto poznatky hlásil do Prahy inspektor Generálního ředitelství dálnic Stanislav
Osudové okamžiky Československa: Vojáci plánovali revoltu proti Mnichovské dohodě
AKTUALIZOVÁNO Generalita československé armády se v roce 1938 vůbec nechystala přijmout mnichovský diktát. Plánovala se revolta jako výraz znechucení generálů nad slabostí politiků. Když se Československou republikou na přelomu září a října 1938 šířila zpráva o přijetí
Tušení souvislosti: lesní bunkry odbojové skupiny „Rada tří“
V lesích Českomoravské vysočiny desítky let stojí bez povšimnutí zbytky podzemních bunkrů ilegální skupiny „Rada tří“. Stojí v lese u Netína, Zadního Zhořce nebo nedaleko Čeňkova u Třešťě. V Třešti působil ilegální spolupracovník Rady tří Jaroslav Smolín