CSVE: SOKR Vysočiny ukazuje vládě problematiku ochrany krajinného rázu

Větrní investoři zahájili větrnou ofenzivu směrem do kraje Vysočina s cílem uzavřít dohody o výstavbě větrných elektráren. Česká společnost pro větrnou energii (CSVE) přitom oceňuje přístup Kraje Vysočina k ochraně krajinného rázu.

„Přestože „SOKR“ brání výstavbě větrných elektráren (VtE), možná není jeho schválení úplně špatně, protože to ukáže ministerstvům, že tato záležitost není na nižších úrovních stále vypořádaná, stejně tak není vypořádaná celá záležitost ochrany krajinného rázu,“ stojí v zápisu valné hromady CSVE.

Revize Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR) je dokument akualizovaný v roce 2024 zaměřený na umístění větrných elektráren, ale i obdobně dominantních staveb, které se v prostoru mohou vyskytovat, resp. na vyjasnění jevů, které jsou s nimi kolizní. Jsou to zejména krajinné předěly a kulturněhistorické a přírodní dominanty. Revize důsledně prověřila a zásadně doplnila tyto jevy a hierarchizovala je, dala jim určitou kategorii důležitosti. K bodovým jevům stanovila ochranné zóny a tyto zóny proložila skutečnou viditelností těchto dominant. Stále se jedná jen o vodítko, protože lokalizace větrné elektrárny není předem známa. Nyní je však zřejmé, které dominanty je nutné chránit a z jakých vzdáleností a směrů je můžeme vidět.

Revize SOKR má stručnou textovou část, interaktivní mapu a tabulku s výčtem uvedených celkem 556 bodových dominant různého významu, 53 krajinných předělů a 41 charakteristických siluet sídel. Výstupy revize byly zapracovány do původní strategie a vznikla tak ucelená aktualizace SOKR, a to části E: Zásady ochrany krajinného rázu.

Větrné elektrárny vizuálně působí na velké vzdálenosti. Jejich zřetelná viditelnost se pohybuje mezi cca 10 – 12 km, proto nelze krajinu chránit celoplošně a bezvýhradně. Revize SOKR se tak soustředila na identifikaci a zhodnocení krajinných a kulturněhistorických dominant a výrazných vyvýšených táhlých geomorfologických tvarů (tzv. krajinných předělů) oddělujících od sebe jednotlivé oblasti krajinného rázu.

U bodových dominant byla stanovena skutečná viditelnost ve vzdálenosti 5 nebo 10 km, u liniových předělů je pak stanoveno pro stejné vzdálenosti jejich orientační ochranné pásmo, které ale vždy musí být posouzeno dle konkrétních záměrů, území historického členění krajiny ochranné pásmo nemají.

SOKR nestanovuje přímo, kde je/není možné větrné elektrárny umístit. Jedná se o podklad pro rozhodování správních úřadů, o vodítko pro projektanty a investory a může sloužit jako zdroj informací pro obce i veřejnost. Lze použít též jako jeden ze zdrojů pro Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina a pokud to bude legislativou vyžadováno i jako jeden z podkladů pro vymezování tzv. akceleračních zón, tj. území, v nichž by se stavba větrné elektrárny měla povolovat zkráceným a zjednodušeným postupem.

Například v Polné na Jihlavsku Česká společnost pro větrnou energii vystupovala v roli PR-agentury pro společnost WEB Větrná energie a Pražskou energetiku. Přímo na besedě v místním kině připustil akademik Mgr. David Hanslian, Ph.D. , že je nejenom odborným pracovníkem Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., ale i členem předsednictva České společnosti pro větrnou energii. Tuto informaci vnímali místní občané jako střet zájmů. který ale nikdo předem neoznámil.

Štěpán Chalupa řekl větrným investorům, že jim Česká splečnost pro větrnou energii umí dát podporu ve formě účasti na veřejných projednáních, debatách zastupitelstev apod. a představil myšlenku placené
PR služby (pak možný zdroj příjmů pro Komoru/ČSVE).

Zástupci ČEZu Obnovitelé zdroje ale namítli, že poskytování PR služeb ze strany Komory není úplně šťastné, ztrácí tím punc nezávislosti. Stejně tak účast ČSVE u jednání tam, kde proti sobě stojí třeba členové ČSVE není žádoucí. Podle zástupců ČEZu je důležité, aby ČSVE i Komora obnovitelnýchb zdrojů vůči obcím úřadům zůstaly v nezávislém postavení, nikoli v postavení PR agentury.

Česká společnost pro větrnou energii chce pro své členy získávat i varování, že v daném místě záměru výstavby větrných elektráren je nějaký „háček“ (skupina odpůrců, konkurence developerů apod.).

Jednatelka WEBu Větrná energie Michaela Lužová věří v dohodu s městem Polná o výstavbě větrného parku (více zde), investory mrzí vyhrocená diskuse o větrném parku v Polné (více zde). Stonařov zkontroloval vznik spolupráce s firmou LCJ Invest přes právní posouzení (více zde) a chce pokračovat ve spolupráci (více zde).