Koronavirová krize zlikvidovala na Vysočině několik tisíc pracovních míst
Přítomnost onemocnění COVID-19 a potřebná opatření s ním související postupně ovlivňují trh práce v podobě růstu osob bez zaměstnání.
Od začátku virové krize, tedy v průběhu března a dubna tohoto roku přibylo v Kraji Vysočina 726 dosažitelných uchazečů o zaměstnání a počet těchto osob se na konci dubna v kraji vyšplhal na 9 773.
Nárůst prozatím není zásadní a podíl nezaměstnaných do tří procent je relativně nízký. Je však třeba si uvědomit, že v jarních měsících pravidelně dochází k poměrně významnému poklesu nezaměstnanosti, například za stejné období loňského roku 2 327 nezaměstnaných osob ubylo.

Z dostupných dat lze tedy předpokládat, že v důsledku současné situace již v kraji ubylo několik tisíc pracovních míst. Zásadní v tomto ohledu samozřejmě bude, zda pracovní místa ubyla v kraji dlouhodobě, nebo zda jejich počet bude po skončení restrikcí znovu přibývat.
Kraj Vysočina realizoval bleskové dotazníkové šetření realizované v termínu 14. – 27. 4. 2020.
Informace o šetření byla zveřejněna na webu a facebooku kraje a webových stránkách řady partnerů z území (CzechInvest, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Okresní hospodářské komory a Krajská hospodářská komory Kraje Vysočina). S distribucí dotazníkového šetření pomohly také obce s rozšířenou působností, Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociaci soukromých zemědělců. Odkaz na vyplnění dotazníku byl přímo zaslán cca 340 firmám z oblasti gastronomie, hotelnictví a ubytování, které se v předchozích letech zúčastnily průzkumu k nabídce v cestovním ruchu, a cca 220 firmám z oblasti zpracovatelského průmyslu, které se podílely na vzniku katalogu zpracovatelského průmyslu Kraje Vysočina
Díky informační kampani se podařilo v relativně krátkém čase získat zpětnou vazbu od 415 subjektů. Největší odezva byla zaznamenána ze sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, cestovního ruchu, kultury a uměleckých činností (34% subjektů) a dále z oblasti průmysl a energetiky (28% subjektů).
Nejčastěji odpovídali zástupci malých podniků do 50 zaměstnanců (49% respondentů) a živnostníci (téměř 27 % respondentů).
Jako nejčastější aktuální omezení v souvislosti s COVID-19 (informace k druhé polovině dubna 2020) uvedlo nejvíce subjektů výpadek poptávky (62%) a uzavření provozovny (39%), přičemž povinně uzavřená provozovna nejvíce trápí stravovací a ubytovací služby a také oblast péče o tělo a zdraví, tedy spíše menší provozy. Uzavření hranic dělá problémy především průmyslu a větším firmám (22%).
Průzkumem bylo dále zjištěno, že národní programy podpory jsou využívány v hojné míře. Program Antivirus (náhrada mezd a platů zaměstnanců) je využíván především většími podniky (43% respondentů). 73 % živnostníků využívá „Pětadvacítku“, o něco méně asi 63 % potom odpuštění odvodů pro OSVČ. Úvěry pro živnostníky a MSP využívá 141 subjektů (34% respondentů), nejvíce malé firmy. Přibližně 60 subjektů uvedlo, že podpory nevyužívá, ale zároveň nějaký tip podpory uvedly, proto tuto odpověď nelze považovat za relevantní.
V případě prodloužení aktuálních omezení (druhá polovina dubna) o další 1-2 měsíce by existenční problémy pocítila téměř polovina subjektů (nejvíce živnostníci a malé firmy, v oblasti stravovací služeb zhruba 75% respondentů), výrazné části velkých firem by se dotklo snižování počtu zaměstnanců. Celkově by prodloužení opatření mělo menší dopad na průmysl (zde lze předpokládat pokles investic) a zemědělství než na služby. Pouze zhruba 5% respondentů uvedlo, že nepředpokládá žádné negativní dopady způsobené prodloužením stávajícími opatřeními.