Kraj Vysočina nesouhlasí s větrným parkem Častrov, zájem investorů trvá

Až třináct stožárů větrných elektráren by mohlo vyrůst na katastru obce Častrov na Pelhřimovsku. Zájem o Častrov hlásí ČEZ Obnovitelné zdroje i další investoři. Častrov leží asi čtrnáct kilometrů na jih od Pelhřimova a jedenatřicet kilometrů na západ od Jihlavy. Žije zde 626 obyvatel.

Na katastru obce leží hned několik vhodných ploch:

1) potencionální plocha pro 5 – 6 větrných elektráren (VTE) mezi obcemi Pelec – Častrov (viz 49.3095453N,
15.1582831E) u Peleckého kříže cca 650 m n. m.
2) potencionální plocha pro 2 – 3 VTE mezi obcemi Metánov – Stranná (viz 49.2845322N,
15.1624672E) na hranici správních území u kóty 635 m n. m.
3) potencionální plocha pro 2 VTE mezi obcemi Metánov – Jakubín (viz 49.3095453N,
15.1582831E) u kóty 600 m n. m.
4) potencionální plocha pro 2 – 3 VTE jižně od Ctiboře (viz 49.2852250N, 15.2222697E)
cca 630 m n. m.

Kraj Vysočina ale vyslovil velké obavy k ochraně krajinného rázu – jedná se o záměr výstavby větrných elektráren ve čtyřech rozvojových plochách o výšce stožáru 125 – 200 metrů nad zemí. Větrné elektrárny
mají být umístěny převážně na hranicích správního obvodu obce Častrov s přesahem do
sousedících obcí.

Větrné elektrárny na pomezí sídel Pelec a Častrov v prostoru horizontu Pelecký kříž by výrazně negativně
vizuálně ovlivnily celou oblast Počátecka zejména od jihu a východu.

Byly by umístěny na boční nevýrazný předěl Perky a byly by výrazně viditelné od západu, tj. z celé sousední oblasti (Kamenicko – Jindřichohradecko), ale také od severu skrze předěl Troják, tj. pohledově
by se uplatňovaly i v oblasti Pelhřimovska.

Vizuálně by tedy podle stanoviska Kraje Vysočina došlo k výraznému dotčení tří oblastí krajinného rázu – Jindřichohradecko, Pacovsko a Pelhřimovsko. V některých směrech by byl pohledově zcela potlačen pohled na siluetu Častrova a dalších sídel (Pelec, Metánov). Území Jindřichohradecka se vyznačuje malebnou krajinou obklopující tři poměrně zachovaná města, která ovlivňovala své krajinné okolí natolik, že se stala správními centry. Místy jsou dochovány drobné malebné prostory se zarostlými mezemi. Břehové porosty vodních toků a rybníků zvyšují přírodní charakter mnoha drobných prostorů. Četné dochované památky a objekty lidové architektury zvyšují kulturní a historickou hodnotu území. Měřítko krajiny utvářené především zemědělskými plochami je střední, krajinná scéna polootevřená s průhledy do okolní krajiny směrem k jihu. Horizonty jsou převážně nízké a zalesněné. Území vymezují především vyvýšené partie navazující vrchoviny.

V krajině se uplatňují především dominanty kostelních věží. Místy též stožáry mobilních
operátorů a u Počátek a z vyvýšených míst je dobře patrná dominanta Javořice. V celém
prostoru jsou četná vyhlídková místa otevírající rozhledy do celého prostoru, který jako by se
dal přehlédnout.

Na základě všech dostupných podkladů (včetně Strategie ochrany krajinného rázu Kraje
Vysočina) a terénních šetření Kraj Vysočina zaujal stanovisko, že vzhledem k negativnímu dotčení více jevů
chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, záměr výstavby větrných
elektráren na území obce Častrov nedoporučujeme realizovat. Předběžné stanovisko nemá
právní účinky závazného stanoviska či rozhodnutí ve správním řízení.