Nejhorší silnici Vysočiny se podařilo opravit. Ostudou je cesta mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím

Projekt pojišťovny Generali Výmoly.cz vyhlásil výsledky 9. ročníku ceny „Nejhorší díra republiky”. Letošním vítězem nespokojených řidičů na Vysočině se stala silnice 3493 v úseku od konce obce Stránecká
Zhoř až po křižovatku silnice Měřín – Otín o délce asi dva kilometry. Tento záplatovaný úsek plný děr, z nichž některé měly až 70 centimetrů, byl nebezpečný hlavně pro jízdu na kole a na motorce. Během
podzimu ale byly výtluky provizorně opraveny. Bohužel to neplatí o dalších dvou nahlášených problematických úsecích Vysočiny. Jedním z nich je frekventovaná silnice číslo 360 spojující Třebíč a Velké Meziříčí s rozpadajícími se krajnicemi a bezpočtem výmolů. Druhým pak naopak malá silnice u obce Brtnice, která spojuje Panskou Lhotu a Střížov.

„V anketě se zpravidla věnujeme silnicím II. a III. tříd, jejichž stav motoristé pravidelně monitorují. Stejně tak i letos hodnotili motoristé na portálu Výmoly.cz nejhorší silniční úseky v republice. Redakce portálu Výmoly.cz se však při vyhlášení výsledků za letošní rok rozhodla reflektovat dlouhodobě neutěšený stav českých dálnic. Letošní vítězství ankety Nejhorší díra v republice proto náleží dálnici D1, jakožto symbolu neutěšeného stavu české dálniční sítě,” komentuje výsledky Petr Čaník, autor projektu Výmoly.cz.

Speciální anticena “Nejhorší díra roku” byla za rok 2019 portálem Výmoly.cz udělena samotné dálnici D1. „Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. Stav našich silnic je natolik špatný a má své hluboké ekonomické dopady, které jsou natolik nezanedbatelné, že i přesto, že se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic II. a III. tříd, jsme nemohli postupovat jinak,” vysvětluje Čaník.

Na portále Výmoly.cz hodnotí motoristé zejména stav silnic II. a III. tříd, které jsou podle Výroční zprávy NKÚ z více než 50 % v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Správci silnic aktivitu řidičů na portále Výmoly.cz dlouhodobě oceňují. Tyto silnice totiž nemohou sami kontrolovat s obdobnou intenzitou, jako je tomu u dálnic a silnic I. tříd.
„Považujeme za samozřejmé, že z hlediska bezpečnosti není možné v rámci projektu Výmoly.cz dokumentovat špatný stav českých dálnic obdobným způsobem, jako to motoristé realizují u silnic nižších tříd. Uvědomujeme si, že projekt Výmoly.cz má svou velkou hodnotu a smysl právě v monitoringu silnic nižších tříd. Přesto jsme přistoupili k vyhlášení dálnice D1 jako
vítěze ankety Nejhorší díra v republice za rok 2019, jako jakéhosi symbolu neutěšeného stavu celé dálniční sítě České republiky,”  dodává Čaník.
Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se Česká republika umístila v kvalitě silniční sítě až na 76. místě. Zaostává tak opětovně nejen za vyspělými zeměmi světa a Evropy, ale například také za Pakistánem, Senegalem, Tanzánií, Alžírskem nebo Albánií.

V průběhu ročníku 2019 upozornili motoristé na více než pětistovku nových silničních úseků, které vyžadují opravu. Přes 43 % všech letos nahlášených úseků se už přitom renovace dočkalo. Proti loňským 38 % jde o pozitivní navýšení,“ říká Jan Marek z pojišťovny Generali.

Za devět let celého trvání projektu nahlásili motoristé na 8 100 silničních výmolů „Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je ektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Našim cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic,“ připomíná Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Do projektu je aktuálně zapojeno přes pět tisíc aktivních uživatelů z celé České republiky a jejich počet nadále roste. Výmoly.cz navíc pomáhají předcházet značným škodám na vozidlech. „Pokud motoristé nemají havarijní pojištění, vjedou do označeného výmolu a své auto poškodí, musí opravu většinou hradit ze své vlastní kapsy. Průměrně taková srážka se
silnicí´ přijde až na 40 tisíc korun. S tím, jak rostou ceny servisních prací a přibývá čidel, senzorů a elektronických pomocníků v autech, očekáváme, že výše škody poroste,“ doplňuje Jan Marek z pojišťovny Generali.

Pokud došlo k poškození vozidla kvůli vjetí do díry na silnici, existuje několik možností, jak situaci řešit:

1. Umožní-li to bezpečnost na komunikaci, vše (auto, výtluk a jeho okolí) je přímo na místě potřeba
   zdokumentovat (fotografie, videa, svědecké výpovědi). V případě nepojízdnosti auta doporučujeme kontaktovat asistenční službu vlastní pojišťovny.
2. Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.
3. Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou „nerovnost vozovky“).
   Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.
4. Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).
5. Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky – u havarijního pojištění je totiž potřeba počítat ještě se spoluúčastí).