Ředitel krajského úřadu Kadlec nebyl podjatý za článek Občasníku

Svaz vodovodů a kanalizací (SVAK) Jihlavsko neuspěl u Ministerstva vnitra s námitkou systémové podjatosti. Systémová podjatost byla SVAKem Jihlavsko dovozována z prohlášení ředitele Krajského úřadu Kraje Vysočina, Mgr. Ing. Zdeňka Kadlece, publikovaného dne 1.8. 2021 na webovém serveru obcasnik.eu. pod názvem „Kraj Vysočina bude dělit společný majetek z dob socialismu“(článek zde).

SVAK Jihlavsko namítal, že v publikovaném článku pan ředitel jednoznačně naznačuje to, jak bude krajský úřad postupovat ve správních řízeních týkajících se tzv. společného majetku.

Dále namítal, že ředitel krajského úřadu v publikovaném článku veřejně prohlašuje, jak bude krajský úřad postupovat a rozhodovat v doposud neskončených správních řízeních týkajících se tzv. společného majetku (včetně toho, že tzv. funkční hledisko společného majetku bude při rozhodování bráno jako významné).

Dle názoru SVAK Jihlavsko takové prohlášení ředitele zakládalo důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Dalším důvodem, o který se námitka podjatosti opírá, je skutečnost, že hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek je zastupitelem statutárního města Jihlavy, která je účastníkem jiného řízení, které se má také týkat tzv. společného majetku.

Podle SVAK Jihlavskose v případě jím uplatněné námitky systémové podjatosti jedná o tzv. objektivní podjatost, která vychází z objektivních skutečností zakládajících pochyby o nestrannosti.

O námitce systémové podjatosti rozhodl nadřízený krajského úřadu, tj. Ministerstvo vnitra ČR dne 27. 8. 2021 tak, že ředitel krajského úřadu, ani ostatní úřední osoby zařazené v krajském úřadě, nejsou podle § 14 odst. 1 správního řádu vyloučeni z úkonů správního orgánu ve správním řízení vedeném u krajského úřadu.

Ministerstvo mj. uvedlo, že o podjatost úřední osoby (včetně ředitele krajského úřadu) se nemůže jednat pouze v důsledku zveřejnění jejího osobního názoru či v důsledku naznačení postupu správního orgánu, neboť to nijak nenasvědčuje tomu, že osoba, která prohlášení činí, je při formování svých názorů a při řešení věci podjatá, resp. že je ovlivňována jinými než zákonnými hledisky.

Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že jestliže úřední osoba před vydáním rozhodnutí „odkryje“ své úvahy, jak k posouzení věci přistoupí, jak se jí věc po právní stránce jeví a jak věc rozhodne, znamenalo by to automaticky, že je ve věci podjatá. Jinými slovy, samotné zveřejnění názoru
ředitele krajského úřadu ohledně toho, jak by měly být zmíněné kauzy krajským úřadem posouzeny a rozhodnuty a jaká hlediska budou brána v potaz, ještě neukazují na zájem ředitele krajského úřadu na výsledku řízení ve smyslu ust. § 14 odst. 1 správního řádu.