Smradlavá válka: Moravské pohraničí čeká střet o podobu zemědělských velkochovů

Na pomezí Jihočeského kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje hospodaří zemědělec Josef Kolář. Manažer roku 2020 pro oblast zemědělství. Podstatou Kolářova podnikání je přestavba a následné provozování bývalých kravínů na zemědělské velkochovy.

Nezemědělská komunita na venkově citlivě vnímá hrozby zápachu z Kolářových farem jako přísně obtěžující. Farmář nebo zpracovatel potravin ale často vidí pachy jako nevyhnutelný důsledek svého živobytí.

Rozsah Kolářových podnikatelských záměrů děsí venkov, roste tlak na místní zastupitele „aby s tím něco udělali“.

Aktivisté především v Jemnici se snaží o vyvolání „smradlavé války“ bojem za čistý vzduch na venkově. Podobně jako je ve městech problém výfukových plynů, je problémem venkova zápach ze zemědělských provozů. Úplně nejde odstranit ani zápach ve městech z výfukových plynů, ani zápach ze zemědělských podniků na venkově.

Ukazuje se, že obavy že obavy sousedů z velkého zápachu z nově plánovaných velkochovů nestačí na jejich úřední zákaz. Ani blízkost rekreační oblasti jako je Vranovská přehrada není nepřekonatelnou překážkou. Zemědělské velkochovy patří na venkov už svou podstatou. Jde o zemědělské podnikání. „Válka o smrad“ dopadla v jihomoravských Štítarech nerozhodně: záměr výstavby zemědělských velkochovů je možný s přihlédnutím k obavám místních zemědělců.

Velkochovy zemědělce Koláře rostou na místech bývalých kravínů, které jsou často starou ekologickou zátěží. Proměnit bývalý kravín na lokalitu s rodinnými domky se pokouší pozměňovací návrh spolku Za dobrý život na Jemnicku. Ovšem rodinný domek místo kravína není zrovna ideální nápad, z kterého by byli investoři nadšením bez sebe. Alternativní protinávrh spolku Za dobrý život na Jemnicku prohlásit v územním plánu Jemnice plochu kravína za smíšenou plochu s možností výstavby rodinných domků je tak klasickou obstrucí. Obstrukce je v politice úmyslné a plánované jednání, které má za úkol narušit nebo znemožnit nějaké jednání, akci, administrativní proces.

Návrh spolku Za dobrý život na Jemnicku nemá povinnou přílohu v podobě doložení vlastnického práva v lokalitě, kterou navrhuje upravit vlastním návrhem změny územního plánu. Aktivisté do svého návrhu zakreslili kompletní zemědělský areál, včetně ploch obhospodařovaných jinými místními zemědělci. V zemědělském areálu u Jemnice Kolář kolem dvaceti procent pozemků pod stavbami, o převod dalších pozemků od státu má zažádáno.

Až bude návrh jemnických aktivistů zamítnut místními zastupiteli jako nesmyslný, spustí se další kolo agitace, jak místní zastupitelé nestojí za zájmy občanů Jemnice. Nesmyslné návrhy ale nemá smysl politicky podporovat.

Místní politici podél rakouské hranice teď hledají způsob, jak nastavit přijatelné mantinely zemědělského podnikání. Místo kravínů přichází na venkov zemědělské velkochovy, v Jemnici navíc i se záměrem zpracování vyprodukovaného masa v obnovených jatkách. Záměr obnovy místních jatek není zcela jistý, variantou jsou jatky v Moravském Krumlově.

Najít rovnovážný stav mezi zemědělstvím a zájmy místních obyvatel není jednoduché. Zemědělec Kolář své zájmy zredukoval ze dvou lokalit u Jemnice na lokalitu jedinou. Místní aktivisté v Jemnici ale nedávají najevo, že by je vstřícný postoj zemědělce Koláře alespoň zčásti uspokojil.

Rovnovážný stav mezi zájmy zemědělce Koláře a postojem města Jemnice tak budou muset nastolit místní zastupitelé. Pracovních míst není na Jemnicku zrovna nadbytek, podnikatelský záměr zemědělce Koláře slibuje desítky, ne-li stovky pracovních míst.

Navíc je zemědělec Kolář i místním rodákem se vztahem k Jemnici. Chodil zde do základní školy. V malé obci Lovčovice je starostou. Za svým záměrem postavit na Jemnicku moderní velkochovy jde cestou přímou, v mezích zákona. Zcela zmařit podnikatelské záměry Josefa Koláře se místním aktivistům těžko podaří. Čas hledání společného postupu přichází.