Údržbu krajských silnic Vysočiny musí zaplatit hejtman Kukla, premiér Babiš peníze ze SFDI neplánuje poslat

Poprvé od roku 2015 nemusí dostat Kraj Vysočina ani korunu od státu na údržbu krajských silnic, které každodenně používají jeho obyvatelé. Kraj Vysočina vlastní více než 4 500 km silnic druhých a třetích tří, na kterých se nachází asi 870 mostů. Ze Státního fondu dopravní infrastrutury (SFDI) loni dostal 177 milionů. V návrhu SFDI na příští rok ale není ani koruna.

Prostá oprava kilometru silnice vyjde zhruba na milion korun.

Kraje letos na opravy svých silnic požadovaly minimálně dvě miliardy korun. Za optimální částku považovaly čtyři miliardy korun, při vyjednávání s vládou ale neuspěly. Rostou obavy, že pokud stát ponechá odpovědnost za silnice krajům, ale přestane jejich opravy financovat, může to vést k rychlé degradaci dopravní infrastruktury.

Občanští demokraté požadují, aby vláda v čele s Andrejem Babišem představila dlouhodobý a předvídatelný systém financování krajské silniční sítě namísto každoročního nejistého rozhodování o mimořádných dotacích.

„Nevedeme spor o to, jestli máme stavět dálnice a železnice. Samozřejmě že máme a musíme v tom pokračovat. Doprava ale není jen slavnostní přestřižení pásky na nové dálnici. Pro většinu lidí začíná a končí cesta na silnici, po které ráno jedou z obce do práce, děti do školy, sanitka k pacientovi nebo firma k dálnici. Stát letos na plošné opravy těchto silnic nedává ani korunu, přestože ještě loni šly dvě miliardy. Ministr dopravy by měl jasně říct, jaký je dlouhodobý plán, aby se síť, kterou lidé používají každý den, nezačala postupně propadat,“ říká Jakub Stárek, stínový ministr dopravy.

Kraj je sice součástí státu, ale funguje jako samosprávná jednotka s vlastním rozpočtem, jehož příjmy tvoří zejména podíl na daních přes rozpočtové určení daní (RUD). A jak s těmito prostředky naloží je už pak plně na uvážení kraje. Jestli napumpuje peníze do rozbitých silnic, přisype do krajských nemocnic, navýší dotace pro střední školy nebo zafinancuje pětadvacátý ročník festivalu dechové hudby a nákup nových služebních limuzín, do toho mu stát vůbec nemluví.

ODS respektuje, že silnice II. a III. tříd jsou majetkem krajů a příspěvek SFDI nebyl nárokový. Pokud však stát po deseti letech dosavadní model podpory opouští, měl by zároveň nabídnout systémovou a předvídatelnou alternativu.

„Nechceme každé léto znovu vést stejnou debatu, jestli kraje dostanou dvě, čtyři nebo nula miliard. Pokud mají kraje nést plnou odpovědnost za financování svých silnic, musí tomu odpovídat také jejich stabilní příjmy. Řešením může být víceletý rámec financování s transparentním rozdělením peněz například podle délky a stavu spravované sítě, případně systémová změna rozpočtového určení daní. Kraje potřebují vědět dopředu, s jakými prostředky mohou počítat, aby mohly připravovat projekty, soutěžit zakázky a opravovat silnice včas, nikoli až ve chvíli, kdy se jejich stav výrazně zhorší,“ doplňuje Stárek.

Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že do krajské dopravní infrastruktury směřují více než čtyři miliardy korun na konkrétní projekty a další prostředky například na bezpečnost, mosty nebo cyklostezky. Podle občanských demokratů je správné tyto investice podporovat, nejde však o náhradu plošného a předvídatelného financování oprav celé krajské silniční sítě.

Podle Stárka (ODS) je současná situace zároveň dalším příkladem rozdílu mezi předvolebními sliby a skutečnými kroky vlády Andreje Babiše (ANO). Ještě před několika měsíci současné vládní strany slibovaly v dopravě výrazné změny, včetně bezplatného jízdného, a hovořily o tom, že chtějí české dopravě „vrátit dynamiku“ a „posunout ji na vyšší úroveň“.