Velkomeziříčské povstání zlikvidovalo protipartyzánské komando Velká Bíteš

Povstání ve Velkém Meziříčí zlikvidoval dvacetičlenný protipartyzánský oddíl Velká Bíteš. Zpřávu o popravách občanů Velkého Meziříčí prozradil velkobítešským německým četníkům poručík jagkomanda, který se poprav osobně zúčastnil. O život přišlo 58 místních občanů v čele s předsedou Revolučního národního výboru Jindřichem Nováčkem.

Podstatnou roli v celé tragédii Velkého Meziříčí hrála individuální role partyzánské skupiny „Generál Luža“, která se toužila předvést občanům města jako aktivní odbojáři se zbraní v ruce. Partyzánským oddílům ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši chyběla vzájemná koordinace a především informace o situaci. Ve Velkém Meziříčí byla podstatně klidnější situace než ve Velké Bíteši, kde byla stálá německá posádka.

V noci z 5. na 6. května 1945 mělo dojít k vyčištění Velké Bíteše od německých vojáků, byla známá i hodina útoku mezi jednou až třetí hodinou noční. Partyzánské oddíly „Rady tří“ znali i sílu Němců: 20 vojáků jagkomanda, 15 vojáků zákopnické čety, 2 baterie flaku, 4 němečtí četníci a nezjištěný počet vojáků silničního dozoru.

Společný útok na Němce ve Velké Bíteši měli provést oddíly TAU a KORBEL. K útoku nedošlo, nesouhlasil s ním místní velitel partyzánů „Leon“ (inž. Volf).  Skupina TAU později provedla samostatně obsazení Velkého Meziříčí.

Ve Velké Bíteši měli Němci situaci pevně pod kontrolou. Osmého května byl nařízen nástup místních občanů na kopání zákopů směrem k Tišnovu. „Kdo neuposlechne, bude nahlášen jagkomandu!“.

V ulicích Velké Bíteše směli občané pobývat jen do půl deváté večer, pak Němci stříleli bez vyzvání. Mezi čtvrtou a pátou hodinou odpolední se nad městem objevila letadla. Shazovala letáky v německém jazyce s oznámením o podpisu kapitulace. „Vyzýváme Vás, abyste složili zbraně. Nebude-li této výzvy uposlechnuto, bude zbytkům německé armády zasazen zničující úder na úsvitu 9. května,“ stálo ve výzvě podepsané maršálem Malinovským.

V noci z 8. na 9. května se v okolí Velké Bíteše promísily ustupující německé oddíly s oddíly Rudé armády, německý flak u tišnovské silnice vystřelil po letadlech Rudé armády. Reakcí byl okamžitý nálet a bombardování Velké Bíteše. Při něm zahynulo několik místních občanů.

Situace byla nepřehledná až do 12. května 1945, kdy došlo k předání moci ve Velké Bíteši do rukou revolučního národního výboru.