(VIDEO) Církevní řád Minoritů zablokoval obnovu domu v centru Jihlavy pro údajné neplnění ústních dohod

Statutární město Jihlava řeší citlivý problém s odvoláním Provincie Řádu minoritů v ČR, který se týká domu v ulici Matky Boží. Jde o dům nyní ve vlastnictví města, který byl kdysi součástí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tento dům plánuje město Jihlava opravit asi za třicet milionů korun a žádá o stavební povolení.

Primátor Jihlavy Petr Ryška se bude dotazovat představitelů KDU-ČSL Petra Piáčka a Martina Laštovičky na obsah ústních dohod s představiteli církevního řádu Minoritů.

Památková hodnota domu je především v interiéru, nenarušeném výraznějšími novodobými zásahy či úpravami, se dochovala řada dobových hodnotných konstrukcí dokladujících historický vývoj objektu: klenební konstrukce (sklepa, síně, místnosti přízemí, schodiště), záklopový strop v obytné místnosti v patře (zakrytý podhledem), zazděné hrotité okno původní kaple s kamenným profilovaným ostěním v západní zdi schodiště atd. Součástí západní štítové zdi domu je štít zaniklého sousedního domu s nástěnnou malbou, datovaný neúplným letopočtem do 40. let 16. století.

Vznik středověkého domu je bezprostředně spjatý s existencí sousedící předsíně minoritského kostela a boční kaple Panny Marie Pomocné, původně zasvěcené sv. Václavovi, o které se traduje, že stála již v roce 1472. Za nejstarší část jádra domu č. 35 lze označit přízemní pozdně gotický objekt krytý pultovou střechou skloněnou k ulici (snad se jednalo o kapli sv. Barbory, kterou v těchto místech uvádí novodobá literatura a která zanikla v 16. stol. po zrušení klášterního hřbitova), jenž byl zjevně připojen k původní kapli sv. Václava a vznikl proto nejpozději po roce 1472. Barokní přestavba domu proběhla po roce 1790, kdy klášter objekt prodal soukromému kupci. Nový vlastník nechal zvýšit dům o patro a pod domem vyhloubit sklep. Současnou stavební podobu získal dům po přestavbách v roce 1793 a 1810. Ve druhé polovině 19. století v přízemí domu fungovala zámečnická dílna a v roce 1924 byl do uličního průčelí proražen výkladec, což vyvolalo nutnost provedení menších vnitřních stavebních a dispozičních úprav. Uliční průčelí bylo upraveno do současné podoby v první polovině 20. století.